Beneš byl člověk, který držel zahraniční politiku v rukou bezmála 30 let. Svých demokratických oponentů se zbavoval. Spoléhal na smlouvy, spoléhal na Francii, i když bylo už před Mnichovem jasné, že nám Francie nepomůže, protože má sama svých problémů dost. Beneš se k ní až nesmyslně upínal, aby po prodělaném zklamání vrhnul pozornost a stejně krátkozraký pohled pro změnu na druhou stranu, to je směrem k SSSR. Ode zdi ke zdi...

Navíc se s ohledem na Mnichov moc neříká, že už dva týdny před Mnichovem si E. Beneš pozval ministra sociální péče Nečase a předal mu papír s mapou Československa, na které byla zakreslena území, kterých by se Československo zřeklo...

Před podpisem smlouvy se SSSR v r. 1943 byl v Anglii důrazně varován, aby žádnou takovou smlouvu nepodepisoval. Nedal si říct, což by ještě nutně nemuselo znamenat problémy, ale problematická je jeho nepřipravenost na jednání. K. Gottwald počínání Benešovy delegace později popsal přibližně slovy, přijeli s prázdnými hlavami a rukami. Neměli žádný koncept, představu, nic. Toho se chopili komunisté, předložili vlastní a nutno říct pečlivě připravený materiál, který se také stal dominantním základem pro pozdější Košický vládní program.

Po válce má pak Beneš svůj jednoznačný podíl na zákazu silné Agrární strany a akceptaci jakési ořezané demokracie, se kterou pravda souhlasily vyjma komunistů i demokratické strany. To mělo zcela zásadní dopad na pozdější vítězství komunistů ve volbách a uchopení moci ve státě.

Vynikajici prispevek k nevynikajicimu clanku. Clanku zadna karma Vam hned nekolik

Domluvil to se Stalinem a může za to Západ. Brilantní.

Kolem “Mnichova” z podzimu 1939 byly později komunistickým režimem používána dvě speciální falešná sousloví, jež se neznalým, mladým a od ostatního světa izolovaným lidem dostaly plně pod kůži:

-

M n i c h o v s k ý d i k t á t

Mělo to v nás vyvolat představu, jak zlý a rozzuřený Hitler spolu s Mussolinim stáli nad sedícími hodnými lidmi a důrazně jim diktovali jakýsi text s příkazy a pokyny. Ti hodní lidé si to všechno poslušně psali na papír na stole před sebou, stejně jako při diktátu v dětství ve škole, i nyní dávali pozor, aby to napsali co nejlépe krasopisně a aby tam nenasekali moc pravopisných hrubek, a až to dopsali, poděkovali, vstali, rozloučili se s oběma diktujícími a odspěchali to vše provést.

Teprve, když jsem po r. 1989 začal jezdit do Západního Německa, jsem se setkal s pojmem “Münchner Abkommen”, neboli Mnichovská dohoda. Zpočátku mi ten termín přišel jako podlý a hanebný, později již jen jako přehnaně nepatřičný a ještě později jsem přišel na to, že je jediný správný.

-

M n i c h o v s k á z r a d a

Obdobná představa, jak podlí a nemorální spojenci místo toho, aby v souladu se smlouvou a lidskou morálkou bránili neviňátko, které se jim s důvěrou vydalo do náruče, tak to dítko zradili a vydali je úchylákovi, který si na ně brousil zuby. Vážení, uvědomme si, že GB a F byli naši stvořitelé, my jsme jim cosi slíbili a nakecali, že rozhodně uděláme, a ani po urgencích a výtkách jsme se k tomu vůbec neměli. Faktem je, že tito “rodičové” podlehli i současně vyluzovanému hlasitému a dost naléhavému křiku našich Němců a nacistických představitelů v Berlíně a rozhodli se o své neposlušné dítko z r. 1918, jež se v r. 1938 jevilo i jako nepovedené, tehdy v Mnichově poopravit. Notabene když sám Beneš k nim vysílal tajného posla s návrhy, jak to vše opravit...

- - -

Mínusáři, ke startu připravit, pozóór, ...Teď!

A proto je jen dobře, že se z našich Němců stali němečtí Němci. Česká meziválečná politika měla mnoho chyb, jako i britská a francouzská. Československý národ také nebyl ideální koncept.

Nicméně se nám podařilo nestát se součástí Německa, i přes Masarykovy a Benešovy omyly. Dá-li pánbůh, nestane se jí ani nyní, navzdory dotacím a grantům od bohatého souseda. Pěkný den.

bolševismem v Česku je vinno obyvatelstvo Česka. Bolševiky samo od sebe volí i když je Beneš dávno bradou vzhůru

samozřejmě je velmi typické pro obyvatelstvo Česka, že si navzájem vykládá, že jeho vlastní odpuzující bolševismus je selháním západu. V tomto ohledu je tomuto bartoňovi třeba přidělit medaili dobrého Čecha

Dne 15. září 1938 Beneš tajně vyslal do Paříže svého osobního emisara – ministra sociálních věcí v Hodžově vládě Jaromíra Nečase s nabídkou, že Československo je ochotno postoupit území čtyř až šesti tisíc čtverečních kilometrů asi s půl druhým až dvěma miliony obyvatel. Proč to Beneš udělal??? Snažil se vyhnout válce s Německem nikoliv kvůli porážce, ale proto, že ani čs. vítězství nedávalo záruku, že republika bude obnovena v původních hranicích. Podle Beneše bude lepší, když se to (tj. ztráta území) stane bez války. Zvlášť nastane-li situace tak, že za ni bude možné svalit odpovědnost na cizí vlády. V memorandum pro ministra Nečase prezident psal “ Je nebezpečí, že ve chvíli, kdy připustíme princip, nakonec oni ustoupí Hitlerovi a dají všecko. “ Tedy místo čtyř až šesti tisíc kilometrů čtverečních veškerá území, na kterých žije více jak 50 procent německého obyvatelstva Dne 15 září 1938 obdrží Beneš text smlouvy o odstoupení našeho území , který byla později odsouhlasena dne 30. září 1938. Beneš si k textu smlouvy pozval vojenskou generalitu a ta mu předkládala důkazy, že německá armáda není tak silná jak vykřikuje Hitler, že naše armáda je silnější a je plně schopna se bránit.. Beneš vojáky vyslechne a odmítne je.Dne 21 září 1938 svolává Beneš vládu a seznamuje s textem tehdejšího premiéra Hodžu, následně Hodža svolává vládu. Prezident Beneš členům vlády dal najevo, že se anglo-francouzským návrhům podřídil už před jednáním vlády a předkládá jej ke schválení. Vláda bez větší diskuze text schvaluje ve 14:00 hod.Nikdo z politiků nebyl schopen národu oznámit postoupení našeho území Hitlerovi. Pověřili proto herce Národního divadla Zdeňka Štěpánka, a ten 21. září 1938 v 19:00 hod. do rozhlasu řekl, že vláda se rozhodla v bezvýchodné situaci postoupit naše území. Byla to čistá kapitulace

Jen to, jak Beneš už dekretem číslo 8 doslova ukradl Petschkovu vilu, z něj dělá odporného zloděje.

A že ani po revoluci se nedomohli dědicové náhrady je prasárna nejvyšší.

Kosatík se už dlouho vyjadřuje více jako ideolog než historik.

Beneše neadoruji, ale stejně tak bychom z nepříznivého rozložení sil v poválečné Evropě mohli vinit Roosevelta, který se sblížil se Stalinem a oba poněkud vytěsnili Churchilla, který se o střední Evropu bál. Ti tři měli vliv, rozhodovali. Beneš byl starý, nemocný a pod vlivem Mnichova.

Kosatík na sebe upozorňuje silnými výroky, na Facebooku se chová jako politruk.

PS: Velký zvrat po Českém století, které bylo nečekaně otevřené.

https://www.reflex.cz/clanek/historie/93798/nemeck...

https://hlidacipes.org/kdyz-z-historie-mizi-lide-s.../

Benešovo Svobodné Československo bylo iluzí. Tragický osud Emila Háchy je paradoxem ve světle příklonu Beneše k Sovětskému svazu a osudu odvlečených ruských a ukrajinských emigrantů.

Nějak se nám z toho vytratil Jan Masaryk. TGM jej přiměl(?) k tomu, aby Beneše "poslouchal". Vzhledem ke svým zahraničním stykům (známostem) měl otevřené dveře všude, ale není známo, že by se pokusil nějakým způsobem zasáhnout tak, aby nebylo Československo zahrnuto do zemí, které měly být "kontrolovány" SSSR. Jeho duševní potíže mohly být způsobeny rozporem mezi tím, co si sám myslel a tím, co od něho chtěl Beneš. A pokud by pak spáchal sebevraždu hnán výčitkami svědomí, chápal bych to.

Je otázka, zda by se národ (poválečné volby) zachoval jinak, kdyby se více angažoval.

Věřím, že by to národ dost ovlivnilo.

A jsem přesvědčen, že se toho obávali i “Sověti” v té jimi ještě ne úplně zafixované situaci, a tak bylo rozhodnuto, aby on pro jistotu preventivně spáchal tu sebevraždu.

(Což ale nemění nic na mém bohužel ne zcela nejvyšším mínění o něm.)

Už jenom to, jak se Kosatík dívá na odsun jako kolektivní vinu pohledem dnešním, je dost nepochopitelné.

Ono by bylo zajímavé, kdyby se v Benešově pozici ocitl Masaryk. Já si myslím, že by se vůči Němcům zachoval dost podobně jako Beneš.

Tak Masaryk začal rozbíjet Ra-Uh kvůli obavě z rozpínavosti Němců.