Barmská prezidentka Su Ťij promluvila

Z Barmy – Myanmaru uprchly za poslední měsíc podle některých údajů až sta tisíce Rohingů. Tito obyvatelé Barmy vyznávají islám a Západ začal o vyhánění Rohingů mluvit jako o genocidě. Kritice se nevyhnula ani Su ťij.

Již přibližně měsíc přicházejí z Myanmaru (Barmy) zprávy o tom, že barmská armáda provádí čistky na územích obývaných Rohingy. Ti před armádou prchají do sousedního státu Bangladéš. Rohingové vyznávají islám a západní média mluví o genocidě Rohingů. Bývalá disidentka, nositelka Nobelovy ceny a současná prezidentka Su Ťij byla západními médii obviněna z tolerování armádních čistek a kritizována, že se k situaci Rohingů ve své zemi nevyjadřuje.

Su Ťij nyní prolomila mlčení a pronesla projev v anglickém jazyce k situaci v Barmě.

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit.

Podle agentury Reuters ale nekomentovala armádní operace v problematickém barmském Arakanském státě.

"Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír. Organizace spojených národů či organizace Amnesty International označují dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády, Su Ťij na možné viníky krize neukázala.

"Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází," uvedla v projevu v angličtině. "Hluboce soucítíme s utrpením všech, kdo byli do tohoto konfliktu zavlečeni," řekla Su Ťij. Dodala, že od 5. září na západě Barmy nedochází k žádným ozbrojeným střetům, ani zde vojáci neprovádí pročišťovací operaci.

Celá současná situace kolem uprchlíků z Barmy vznikla podle barmské armády proto, že v srpnu zaútočili povstalci z řad Rohingů proti armádě a ta tvrdí, že zasahuje jenom proti rebelům. O akcích „rebelů“ z řad Rohingů  proti armádě však západní média žádné informace neposkytují. Z pohledu západních médií to vypadá tak, že barmská armáda zasahuje proti civilnímu obyvatelstvu naprosto bezdůvodně a jenom proto, že Rohingové vyznávají islám, zatímco oficiálním náboženstvím Barmy je buddhismus.  Podle Wikipedie  nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. Rohingové, hlavně na severu východního státu Rakhin, kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt. Od vyhlášení nezávislosti vláda neposkytuje občanství Rohingyjským muslimům, zároveň byla na jejich menšinu vyhlášena perzekuce, což přinutilo velkou část Rohingů prchnout do Bangladéše nebo jiných muslimských zemí. Muslimové jsou často oběťmi etnického násilí ze strany většinových buddhistů. Ve volbách v roce 2015 většina muslimů nemohla volit ani kandidovat.

Z výše uvedeného vyplývá, že konflikt v Barmě není záležitostí posledního měsíce. Napjaté vztahy barmské vlády a Rohingů již trvají s různou intenzitou desítky let a ve světle tohoto konfliktu nevylučuji, že na počátku současné eskalace vztahů mezi Rohingy a ústřední vládou Barmy mohla být nějaká „partyzánská“ (teroristická) akce rebelů proti armádě.  V kontextu islámského terorismu ve světě se zdá, že západní média považují za „moudré“ o této stránce konfliktu nemluvit, protože by to mohlo vrhnout stín pochybností nad obhajobou práv Rohingů.