Babiš mění ministry, nejlepší zůstávají?

Andrej Babiš jde za prezidentem Milošem Zemanem, aby s ním projednal změny na postech ministrů dopravy a zřejmě i průmyslu a obchodu. Nejrozhazovačnější ministryně Jana Maláčová má naopak podporu Jana Hamáčka.

Dan Ťok už to nevydržel s nervy a oznámil, že už nechce pokračovat na ministerstvu dopravy. Odtajnil tak záhadu jedné z možných výměn ve vládě Andreje Babiše. Další ministryní, pod kterou se údajně kymácí židle, je ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.  Její odchod požaduje opozice již od doby jejího ne příliš chytrého vyjádření k ceně mobilních dat v Česku. Potom její úřad nezvládl jakousi akci, na které byli zástupci pevninské Číny i Tchaj-wanu. Ti druzí museli z akce odejít kvůli protestu Čínské lidové republiky.

Ať už odejde Ťok i Nováková, nebo jen sám ministr dopravy, považuji změny ve vládě za nedostatečné. Při dělení postů mezi ČSSD a ANO připadlo v menšinové vládě křeslo ministryně práce a sociálních věcí nynější místopředsedkyni ČSSD Janě Maláčové. Aston na Neviditelném psu o ní dokonce psal jako o „Venezuele“ Maláčové, což je přirovnání, které v zásadě sedí. Venezuela je totiž pod Madurovou vládou „na hrnci“, obchody zejí prázdnotou a Madurovu režimu už přispěchalo na pomoc Rusko se svou „stovkou vojáků do mlýna“.

Vinu na tom samozřejmě nese bezpochyby i Andrej Babiš, který již před jistým časem avizoval další plošné zvýšení penzí o 900 Kč, i když mu to ministryně financí Alena Schillerová nedoporučovala a navrhovala „jen“ 750 Kč. Poté nastala další přetahovaná o výši rodičovského příspěvku, v níž nejprve ČSSD souhlasila či dokonce navrhla přídavek 80000 Kč jen pro rodiny, kterým se dítě narodí po 1. 1. 2020. Tím totiž chtěla „zprůchodnit“ variantu přídavku důchodcům o 900 Kč. Nyní už je „na stole“ varianta plošného přidání všem současným příjemcům podpory.

Tak nebo tak, českou vládu čeká dříve nebo později zásadní malér. Tím malérem je pomalejší růst HDP, který povede ke snížení příjmové stránky rozpočtu. Vláda tak bude mít už v roce 2019 potíž se splněním schváleného deficitu státního rozpočtu. Rok 2020, na který se už ministerstvo financí připravuje, vypadá podle ministryně Schillerové ještě hůře. Právě ona je nejviditelnějším zastáncem „brždění“ výdajů. Obávám se však, že v konstelaci menšinové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM lze očekávat všechno jiné než šetřivou hospodářskou politiku vlády. Ani Schillerová s tím nic neudělá.

Největším problémem je proto pozice „Venezuely“ Maláčové, která chrlí jeden nápad za druhým jak „pomoci“ i tam, kde to není vůbec zapotřebí. Právě ona je nejvíce „zralá“ na výměnu, protože není ochotná byť i jen uvažovat o úsporách ve svém resortu. Toho se však nedočkáme a z kola ven půjdou možná ministři, kteří nebyli nijak zvlášť oblíbení, ale nebyli těmi, kteří by státní rozpočet táhli do stále většího schodku. Tak už to v české kotlině chodí.