Lhaní Blatného ve věci podpisu petice je znakem jeho charakteru a morálky. A srovnávat to s mlžením Babiše o jeho podpisu spolupráce s STB je nesmyslné - je tady zásadní rozdíl v době, prostředí a možných následcích.
Babiš, pokud podepsal a zapírá, tak v dané době na jeho profesní pozici tomu snad ani jinak být nemohlo a přiznat se k něčemu takovému po revoluci bylo jaksi společenskou a profesionální sebevraždou.
Kdežto u Blatného je tomu úplně jinak. V první řadě je k diskusi, že by naše tajné služby o Blatném nevěděly co, kde, kdy a proti komu podepsal, a že by se to k premiérovi nedostalo - premiér musel dobře vědět, koho oslovuje a si vybírá.
Dále, pokud se Blatný rozhodoval, zda nabídku od premiéra přijme, tak pokud byl při smyslech a soudný, musel se ve své hlavě vyrovnat s tím, co před časem udělal a nepotřeboval na to vůbec moc času, aby si na to připravil i případnou odpověď.
A nakonec, pokud by se Blatný ihned narovinu a s naprostou samozřejmostí přiznal k podpisu na petici, tak mohl v očích veřejnosti jen získat a svou novou pozici si tak jen upevnit (reálně si nijak nemohl uškodit).
Takto se zpochybnil a znevěrohodnil ještě dřív, než vůbec začal.
