Američtí prezidenti

Server msn.com odkazuje na žebříček amerických prezidentů z různých pohledů, ať už majetkových nebo popularity. Je příznačné, že Barack Obama i v pořadí popularity skončil ve spodní části.

Popularita je věc ošidná a průzkumy popularity kandidátů na úřad prezidenta vykázaly pozoruhodný rozdíl oproti skutečnému výsledku voleb. Nicméně, průzkumy popularity již zvoleného prezidenta by přeci jenom měly mít větší váhu. V USA již existuje dlouhá řada výzkumu popularity amerických prezidentů a server msn.com odkazuje na výsledky těchto průzkumů od prezidenta F. D. Roosvelta.

Pořadí	Prezident
1		1961-1963	70,53	80/1961	56/1963
2		1953-1961	64,90	78/1955	49/1958
3		1933-1945	64,49	84/1942	51/1938
4		1989-1993	60,10	84/1991	30/1992
5		1993-2001	54,80	67/1998	41/1993
6		1963-1969	54,75	77/1964	35/1968
7		1981-1989	52,84	68/1981	36/1983
8		1969-1974	49,89	67/1969	24/1974
9		2001-2009	47,48	86/2001	24/2008
10		2009-2017	47,46	63/2009	39/2013
11		1977-1981	45,78	72/1977	28/1979
12		1974-1977	45,78	58/1974	37/1975
13		1945-1953	42,60	87/1945	22/1952

Pořadí popularity vévodí J. F. Kennedy, a to zřejmě proto, že v úřadu pobýval nejkratší dobu ze všech v tabulce uvedených prezidentů. Byl zastřelen v Dallasu přibližně v polovině svého mandátu a druhá polovina bývá u většiny prezidentů vždy o něco slabší než první polovina. V roce 1962 čelil Kennedy rozmístění jaderných raket na Kubě za tak zvané Karibské krize. Dohodl s tehdejším sovětským vůdcem Nikitou Sergejevičem Chruščovem stažení amerických raket z Turecka výměnou za stažení sovětských raket na Kubě.  V této dohodě byl obsažen i závazek, že USA garantují bezpečnost Kuby. Přesto se Kennedyho popularita po této krizi zlomila a před atentátem byla na nejnižší úrovni. Mimochodem, právě z iniciativy Chruščova přešel Krym v roce 1954 pod správu Ukrajiny. 19. února 1954 byl Krym vyňat z Ruské SFSR na základě vyhlášky Nejvyššího sovětu SSSR (schválen zákon SSSR ze dne 26. dubna téhož roku) a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. Chruščovovo gesto tak otravuje politickou situaci v Evropě i ve světě mnoho let od jeho smrti.

V tabulce nejméně populární H. Truman sklízel období největší popularity v roce 1945 s koncem II. světové války. Za jeho vlády byly na Japonsko, které odmítalo kapitulovat, svrženy dvě atomové bomby. Na konci svého úřadu se však jeho popularita propadla.

Popularita F.D. Roosvelta dosáhla nejvyšších hodnot po útoku Japonska na Pearl Harbour koncem roku 1941. Podobně vysoké popularitě se těšil G.W. Bush po teroristickém útoku na newyorská Dvojčata v roce 2001.

Nejméně populárními prezidenty před koncem svého úřadu byli R. Nixon, který úřad opustil kvůli aféře Watergate, když pracovníci jeho štábu pronikli do štábu Demokratické strany, aby zde nainstalovali odposlechy.  Velmi nepopulární byl na konci svého mandátu G. W. Bush díky válce v Iráku a v Afghanistánu a s velkou nepřízní veřejnosti se potýkal i J. Carter díky převratu v Íránu, který vyvrcholil obsazením americké ambasády v Teheránu a její téměř dvouletou okupací „Revolučními gardami“.

 Barack Obama prošel z hlediska popularity největším propadem přízně veřejnosti přibližně v polovině svého osmiletého mandátu a je zajímavé, že během jeho druhého funkčního období jeho popularita stále mírně stoupala. Nicméně, i tak ho průměr popularity za osm let jeho úřadu řadí mezi nejméně oblíbené prezidenty a je pozoruhodné, že jeho průměrná popularita je téměř shodná s průměrnou popularitou G. W. Bushe, jehož politiku se snažil „napravovat“.

Čísla z tabulky tak svědčí i o tom, že mediální podpora Obamy a jeho vyzdvihování vůči Donaldu Trumpovi zdaleka nerezonuje s celou americkou společností. Bude velmi zajímavé parametr popularity právě Trumpa zařadit do kontextu amerických prezidentů od II. světové války.