Americké pády: Afghánistán – Ukrajina – Írán

Pokračující válka na Ukrajině a proti Íránu zasadily americké velmocenské politice těžké rány. Částečně nesou vinu „starci“ v Bílém domě.

Po nástupu Joea Bidena do funkce amerického prezidenta v únoru 2021 po Donaldu Trumpovi se americká zahraniční politika dostala do velmi nezáviděníhodné pozice. Až po skončení Bidenova mandátu přiznali totiž i významní členové Demokratické strany, že byl Biden poněkud „mimo“. Americký deník The Wall Street Journal přišel s rozsáhlým materiálem, který dokazuje, že nyní dvaaosmdesátiletý americký prezident Joe Biden na tom nebyl mentálně dobře už od nástupu do prezidentského úřadu. Vyplývá to z výpovědí 50 předních demokratů a lidí z Bílého domu. (22.12.2024) „Vysocí poradci byli často dosazováni do rolí, které podle některých představitelů administrativy a zákonodárců měl zastávat Biden, a tak poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, hlavní poradce Steve Ricchetti a šéfka Národní ekonomické rady Lael Brainardová a její předchůdce byli často v pozici prostředníků prezidenta,“ píše WSJ.

Podle demokratů už sice o stažení z Afghánistánu uvažoval i Donald Trump, ale provedení samotné se USA fakt nepodařilo. Nejdelší americká válka končí. Biden definitivně utnul afghánské trápení Po měsících váhání je na stole konkrétní datum. Joe Biden rozhodl, že americké jednotky se k 11. září definitivně stáhnou z Afghánistánu. Výsledky dvacet let trvajícího angažmá jsou více než sporné: vláda v Kábulu je slabá a Tálibán na postupu.

Jak víme, stažení sice bylo oznámeno měsíce před jeho provedením, samotná akce však byla plná chaosu a Američané zanechali na bojišti plno bojové techniky. Afghánistán je dnes plně pod kontrolou Tálibánu a nic na tom nezmění ani občasné konflikty s Pákistánem.

Po neslavném stažení z Afghánistánu – byla to nejdelší válka v zahraničí pro USA a trvala bezmála dvacet let, dvakrát déle než válka ve Vietnamu – se situace začala významně horšit na Ukrajině. Americké zpravodajské služby varovaly před ruským útokem na Ukrajinu od konce roku 2021. Varování přicházela s předstihem několika měsíců, opírala se o odposlechy, satelitní snímky i tajné zdroje, a přesto zůstávala bez širší odezvy. Investigace britského deníku The Guardian ukázala, jak agenti z americké CIA a britské MI6 upozorňovali na plány ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a jak opakovaně naráželi na nedůvěru ukrajinských politiků i evropských spojenců. Rusko pak skutečně 24. února 2022 překročilo ukrajinské hranice.

Neviním však z této situace až tak Evropu a její tehdejší lídry, podle mého názoru opět selhala americká zahraniční politika, která dala od Ukrajiny ruce pryč. Joe Biden se v roce 2022 i poté několikrát vyjádřil tak, že USA do války nezasáhnou. Spojené státy nepošlou své vojáky bojovat na Ukrajinu. Uvedl to Bílý dům v reakci na výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Americký prezident Joe Biden však současně upozornil Kongres, že neschválení vojenské pomoci Ukrajině bude mít pro napadenou zemi hrozné následky. „Prezident Biden dal jasně najevo, že USA nepošlou vojáky bojovat na Ukrajinu,“ prohlásila mluvčí americké národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová.

O porážce Ruska pak Biden hovořil mnohokrát. Po nástupu Donalda Trumpa se chvilku zdálo, že ukončení války je na dosah. Válka ale probíhá s neztenčenou silou a Ukrajina je v důsledku ruské agrese v tragické situaci. Dokáže sice díky dronům poškozovat ruskou energetiku, ale na frontě Rusko stále pomalu postupuje a jeho cíl je ovládnutí celého Donbasu. Aktuální zpráva z Ukrajiny hovoří o demografické katastrofě. V první polovině roku se na Ukrajině narodilo 73 292 dětí, zatímco 259 853 lidí zemřelo. Statistické údaje o porodnosti a úmrtnosti na Ukrajině jsou bezútěšné a svědčí jen o tom, že situace se každým rokem zhoršuje, uvedla agentura Unian s odvoláním na studii, která vychází z údajů ministerstva spravedlnosti.

Donald Trump však od řešení války na Ukrajině ustoupil a dal přednost spojenému útoku USA a Izraele na Írán. Na počátku bylo zlikvidováno téměř celé íránské vedení, dnes, po několika měsících „příměří“ a dalších válečných operací, se však ukazuje, že v Íránu svou moc upevnily síly navazující na politiku zlikvidovaného vedení. V Íránu začal pohřeb Chameneího. K rakvi může dorazit až 20 milionů lidí V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden. (3.7.2026).

Jak víme, po ukončení pohřebních „slavností“ USA obnovily útoky na Írán, cena ropy opět stoupla nad 100 USD/barel a krize pokračuje. Přitom budou v USA na podzim důležité volby v poločase Trumpova mandátu a republikáni riskují jejich porážku a ztrátu v Kongresu. USA sice podle Trumpa Írán porazily, ale je to takové „vítězství na sítích“.

Závěr: USA se během posledních šesti let dopustily dvou závažných chyb. Nedokázaly Rusko odradit od jeho agrese proti Ukrajině a díky americkému útoku na Írán se oslabila součinnost NATO – evropské státy NATO se odmítly do této války i přes Trumpovy výzvy zapojit. Výroční jednání NATO v Turecku se konalo ještě v době „příměří“ s Íránem, poté však USA obnovily útoky. Hlavním problémem NATO tak určitě není výše výdajů na obranu, ale to, jakým směrem se NATO pohybuje. Dohoda USA se Saudskou Arábií údajně počítá s tím, že tato země bude moci obohacovat uran. Trump tvrdí, že pouze v případě toho, že tato země uzná stát Izrael, ale toho se zřejmě jen tak brzy nedočkáme. Vliv USA tak přes proklamované úspěchy Trumpem a jeho administrativou klesá a Čína čeká…