Pořád se zapomíná, že Dubček a spol. neměli v úmyslu zrušit vedoucí postavení KSČ. Kdo ví jak by to dopadlo. Možná by jsme tu měli model jako v Číně. Nedotknutelná strana a tržní hospodářství bez jakýchkoliv zábran.

Pan Barton pise: V roce 2013-14 po t. zv. euromajdanu Rusko obsadilo Krym... a pak jako by se inavaze v r. 2022 nic nedelo. "Nejak" se mu nehodilo zminit, ze Putin po kradezi Krymu poveril Grifina-Strelkova aby s jeho Ordnery (obdoba Henleinovcu v CSR r. 1938) zahajil sabotazni a teroristicke akce na vychodni Ukrajine Donecku a Luhansku. Presne to co Henleinvci, Prepadani cetnickych stanic a statnich uradu a zatrasovani lojalnich uredniku. Tedy zadna doba necinnosti v letech 2014-2022 pane Bartoni.

Taky by se dalo napsat, že Ukrajinci se chtěli oddělit od Ruska i s ukradeným Krymem. A nepovedlo se.

Kvalita stejně zvítězí a práce kvapná, málo platná.

Popsal jste udalosti srpna 68 celkem dobre. Byl jsem tehdy velmi mlady sportovec zijici jen svym sportem. Co se delo v Praze bylo v te dobe pro nas dost nepochopitelne, protoze v nasem meste na Morave se nic nedelo. Jen jsme mohli vic poslouchat oblibene kapely jako The Beatles. Ze neco neni v poradku mi poprve rekla maminka, ktera se mnou trasla velmi brzy rano, abych sel do fronty na chleba, ze nas napadli Rusove. Ano, poslouchali jsme rozhlas, ale vse se odehravalo v Praze, takze neco mimo nas bezny zivot. Pak se bolsevicka RA objevila i u nas a tak jsme se s klukama sli na ne podivat. Byli to Asiate v rubaskach, strasne smrdeli, dustojnici byli uplne ozrali a vubec nevedeli, kde jsou. Tanky mely bily pruh a my, mladi blbci, jsme na ten pruh hazeli sutry, kdo ho trefi. Pak se to uklidnilo u nas, zacala skola, treninky, zapasy a jelo se dal. Teprve s odstupem casu jsem nad r.68 se bavil s ruznymi prateli a vysledek byl, ze se vlastne jednalo o boj o moc komunistu mezi kridlem Dubceka a Bilaka. Nikdo z frakce Dubceka v te dobe nezpochybnil vedouci ulohu KSC ve spolecnosti, to je treba zduraznit. Dusledky jsme pozdeji poznali tak, ze nakteri ucitele na stredni museli odejit, jinak se celkem nic nedelo. Jen doplnim, ze v kabine jsme se trochu smali nejakemu silenemu klukovi, co se upalil. To nam opravdu prislo dost trhle. To jsou me osobni vzpominky na tu dobu. Moje generace prisla na svet v dobe socialismu, kdy vetsina lidi byla uplne nadsena z naseho velkeho vzoru SSSR. Nic jineho jsme nepoznali, vse bylo znarodneno Benesovymi dekrety, vse bylo rozdeleno a rizeno soudruhy tajemniky a politruky. Ze existuje i jiny svet jsme zjistili poslouchanim "Free Europe". Co me dnes zarazi, tak CT vedena byvalym komunistou a nomenklaturnim kadrem chce cely den venovat 21.8.68. I kdyby se kridlo Dubceka udrzelo u moci, stejne by to melo asi velmi maly vliv na zivot v socialismu.

"Následovala doba, v němž jsme v Československu měly desetitisíce vojáků Sovětského svazu" Jen drobná poznámka, neměli jsme jich tady spíš statisíce?

Přesně řečeno, Rusko okupovalo gruzínské území.

Někdo mění neposlušné vlády kupováním politiků, což je výrazně levnější než to, že jiný se snaží o totéž za pomoci zbraní.

Je "skvěle"jak Rusko brání své rusky mluvící občany, které na ta cizí území od dob revoluce, prakticky cíleně a ze začátku násilně přestěhovala. Jde vám to dobře.

Dobrá analogie. Přesto je tu jeden problém, bude-li se Rusku ustupovat proto, že má jaderné zbraně, je to doslova vražedný precedens. U Dubčeka jsem nikdy nepochopil, co si myslel, že jednáním s Moskvou dokáže. Rok 1956 v Maďarsku mu evidentně nestačil.

To není dobrá analogie. Odpor proti okupaci v Československu se odehrál ve formě happeningů v ulicích, což dlouho nevydrželo, reprezentanti státu byli především komunisti, kterým se vymklo z ruky řízení země pod komunistickým bičem a částečně podlehli popularitě, kterou nezaslouženě získali v důsledku některých dílčích demokratizačních změn, které neuměli potlačit. Takže ve výsledku lavírovali mezi tlakem z Kremlu a mezi náladami společnosti. A po únosu po okupaci si nadělali do kalhot a zradili svou vlast (možná ne, měli-li za svou vlast SSSR) podpisem smlouvy s Kremlem, samozřejmě protiústavně (výjimkou byl Fr. Kriegel). Situace Ukrajiny je diametrálně odlišná včetně toho, jak se chovají její politické špičky i celý národ. Dubček nebyl státník ani politik, byl to obyčejný čeledín sloužící komunistické straně. Od něj očekávat nějaké samostatné myšlení je poněkud naivní.