Pět zajímavostí o lidském zraku a očích, které vás možná překvapí.

Oči jsou fascinujícím orgánem, díky kterému dokážeme lépe vnímat svět kolem sebe. Pojďme se společně podívat na pět zajímavostí, které budou pro někoho z vás možná překvapením.

1. Nejběžnější barvou očí je hnědá

Ačkoliv lidé obvykle rozlišují pouze hnědou, modrou a zelenou barvu očí, ve skutečnosti se můžete setkat s šesti barevnými odstíny. Kromě základních tří barev, které jsme už zmínili, existují navíc oči v barvě jantarové, oříškové a šedé. Ve velmi vzácných případech se objevuje ještě sedmá barva, a to červená, respektive modročervená. Tu však mají pouze osoby, které se narodily s albinismem.

Z hlediska dědičnosti je nejdominantnější hnědá barva, tudíž po světě chodí nejvíce lidí s hnědýma očima. Na to, jakou máme barvu očí, má přitom vliv množství melaninu v duhovce. Melanin je pigment produkovaný buňkami s názvem melanocyty, kterých má každý člověk přibližně stejné množství, avšak právě množství obsaženého melaninu se u každého různí.

Říká se, že lidé s hnědýma očima bývají přátelští a energičtí. Často se jedná o vytrvalé a praktické jedince, kteří jsou soběstační a mají silný smysl pro zodpovědnost. Pro druhé bývají tyto osoby velmi fyzicky přitažlivé a díky své přívětivé a laskavé povaze jsou oblíbené ve společnosti.

2. Zírání do monitoru zraku neškodí

Mezi lidmi koluje rozšířený mýtus o tom, že zíráním do obrazovky počítače nebo na televizi si ničíme oči. Pravdivost tohoto tvrzení ale nebyla nikdy vědecky prokázána. Na co však lékaři upozorňují, je fakt, že při sledování monitoru má člověk tendenci méně často mrkat. Z toho důvodu mohou být naše oči při práci na počítači suché a červené.

Přestože celodenní sledování obrazovek našim očím neublíží, může mít za následek zrakovou únavu, která někdy způsobuje i bolesti hlavy nebo dvojité vidění. Abyste tuto únavu snížili, je dobré si každou hodinu od zírání do monitoru odpočinout. Stejně tak nezapomínejte používat vhodné osvětlení při práci na počítači.

3. Konzumace zelené listové zeleniny podporuje zdraví očí

Že je mrkev zdravá a chrání naše oči, je všeobecně známo. Existují ale i další potraviny, díky kterým můžeme udržovat oči zdravé. Některé z nich jsou dokonce údajně ještě o něco účinnější než karotka. Jedná se především o tmavě zelenou listovou zeleninu, která obsahuje větší množství vitamínů s antioxidanty (hlavně vitamín C a E).

Látky, které mají antioxidační účinky, dokáží chránit naše oči před rozvojem šedého zákalu a věkem podmíněnou makulární degenerací. Jedná se však výhradně o součást prevence. Pokud už nějakou zrakovou vadou trpíte, tak vám konzumace uvedených potravin samozřejmě problém nevyléčí a je potřeba jej řešit s lékařem.

Nedávná australská populační studie však prokázala, že u osob, které denně konzumovaly více zelené listové zeleniny než jiný vzorek lidí, došlo k rozvoji věkem podmíněné makulární degenerace později, nebo se u nich nemoc vůbec neprojevila. Kromě zmíněných vitamínů by na tento jev mohly mít vliv i dusičnany. Nicméně tuto hypotézu je potřeba ještě více prozkoumat.

4. Muži jsou častěji barvoslepí než ženy

To, že muži trpí častěji barvoslepostí než něžné pohlaví, souvisí s geny. Na vině je přitom genová mutace přenášená chromozomem X, která způsobuje takzvanou červeno-zelenou slepotu, při níž má dotyčný problém rozlišovat červenou, zelenou a žlutou barvu. Existuje však i takzvaná modro-žlutá slepota, která je však výrazně vzácnější.

Zatímco muži zdědí jeden chromozom X od své matky a chromozom Y od svého otce, ženy získají jak od otce, tak od matky chromozom X. Aby byl muž barvoslepí, musí jeho jediný chromozom X obsahovat zmíněnou mutaci genu, která má tuto vadu na svědomí. Chromozom Y totiž nosí jinou genetickou informaci. V případě žen by musely tuto mutaci nést oba zděděné chromozomy, aby se dané obtíže projevily.

Zajímavé je, že červeno-zelená barvoslepost je ve skutečnosti v lidské populaci poměrně častá vada. Postihuje totiž jednoho z dvanácti mužů. U žen je tento poměr výrazně nižší, a to jedna ku 200. Co se týká vzácnější modro-žluté barvosleposti, tou trpí méně než 1 % mužů i žen na celém světě.

5. Většině zrakovým potížím se dá předejít nebo je vyléčit

Po světě chodí více než 2,2 milionu lidí, kteří potřebují korekci zraku. Dobrou zprávou je, že až 80 % všech problémů se zrakem se dá předejít, anebo je vyléčit. Smutnou skutečností ovšem zůstává, že řada osob trpících nějakou vadou zraku nemá přístup k zdravotním službám, které by jim dokázaly pomoci.

Například v důsledku neléčeného šedého zákalu trpí na celém světě slepotou asi 18 milionů lidí. Tato vada se přitom dá léčit rutinním chirurgickým zákrokem. Jeho odstranění se provádí prostřednictvím laseru nebo ultrazvuku a je bezbolestné. Více než 90 % osob, které osleply nebo mají vážně poškozený zrak následkem šedého zákalu, přitom žije v rozvojových zemích.

Zdroje

• Edoktori.cz,
• Magrudereye.com,
• Health.harvard.edu,
• Plus.rozhlas.cz,
• Health.clevelandclinic.org,
• ProDetiCokoliv.cz,
• Cz.colorlitelens.com