Kdo si myslel, že Paroubkovi si dají chvíli od politiky odstup a přestanou národ bavit svými větnými konstrukcemi a přirovnáními, ten se zmýlil. Pan Paroubek přichvátal opět s převratnou myšlenkou.
Paroubkovi se podle svého názoru zorientovali v dění na české politické scéně a usoudili, možná však, že mylně, že pod Bártou se prolamuje lávka. I přispěchali ruku v ruce, aby si do pana Bárty kopli vyleštěnou vkusnou botkou od Diora a mohli se tak podepsat na politické mohyle pana Bárty. Leč politická trachtace se nekoná a zatímco paní Kočí baví soudce svým odposlechem svého čururů, pan Bárta vstal z politického hřbitova a účastní se politických jednání.
Pan Paroubek stále nemůže zapomenout na to, jak posledně vyhrál volby a jak na jednání s představiteli Věcí veřejných vyslal svoji choť. Paní Paroubková se svým citem pro politiku a šarmem jen jí vlastním pak dala k dobru své ohodnocení pana Bártu jakožto ohromného pitomce zcela nevhodného k vládní spolupráci. Tak se stalo, že pan Paroubek vyhrál volby, ale nakonec skončil zapuzen vlastními spolustraníky a odložen na politické odpočívárně.
Pan Paroubek však metodami sobě vlastními prolétl jinou politickou stranou a s finančním a personálním potenciálem, získaným tímto průletem, založil stranu NS-LEV21. tato strana by se sice podle průzkumů nedostala do sněmovny, ale pan Paroubek radí a radí, někteří však zarputile tvrdí, že kibicuje a kibicuje.
Na příklad pan Paroubek, ač netázán a nevyslyšen, ochotně radí, že nikdo nenutil pány Kalouska a Nečase jít do koalice s VV. Jako by kdo kdy nutil pana Paroubka něco si špitat pod odlesky rudé záře ve Sněmovně, případně pan Sobotku synchronizovat svoje proslovy s koncerty Zavadilových trubačů na vuvuzely.
Pan Paroubek už se viděl na Hradě, a teď tedy alespoň kibicuje. On totiž prý ví, jak na to. Ony dvě koaliční politické strany si podle něj měly sehnat na nejmenšího koaličního partnera reference. A kde asi? U firmy ABL? Tam si beztak sehnaly reference na Kočkovy vazby na pana Paroubka a na kmotra jeho dcery Bendu z ústecké ČSSD. Možná nejvíce informací má pan paroubek. Má, ale nedá. Ví, ale nepoví.
Ale klíčové moudro pustil. Na příklad pronesl tuto ohromující myšlenku: Pokud by došlo k volební porážce pravice, znamenalo by to smetení naprosté většiny jejích reforem. Možná by pohromilo i zjištění, že občané jsou zároveň přesvědčeni o tom, že volební porážka levice znamenala smetení naprosté většiny jejích nápadů, záměrů a politických cílů.
Jestli není zakopaný pes v neutuchající a nezkrotné touze pana Paroubka přisát se k nějakému šikovnému politickému korytu a natřásat se ve světle kamer před mikrofonem při svých proslovech o tom, jak bude vládnout i s Marťany, bude-li to potřeba. Nejen Marťané nevyslyšeli touhu pana Paroubka po moci, ale i pozemšťané, obývající malinkou zemičku uprostřed Evropy, jsou k panu Paroubkovi hluší a neteční.
Občané všeobecně tuší, že totiž nejde o proklamaci politického smýšlení levicového či pravicového. V ČR totiž opakovaně řešíme korupční kauzy, na které se váží politici napříč politickým spektrem, přičemž podmínka jistého zápřahu do akce je jen a jen přístup ke státním zakázkám a k evropským dotacím.
Proto občané nehledají politickou stranu, která sama sebe prezentuje jako levici, nebo naopak pravici, přičemž jejím programem je oškubání občanů ve jménu financování podezřele vybraných zakázek pro firmy, jejichž majitelé kontrolují účty v daňových rájích a přetahují se o akcie na doručitele podle toho, který zrovna bije. Občané hledají politické strany, jejichž vedení není spjato s korupcí, tajnými sponzory, lobbisty, golfovými hřišti a koňským pólem na Štrbském plese. A takové asi nejsou. To je právě neřešitelný problém českých voličů.
Paroubek? Ten vůbec ne. A paní Paroubková? Tak ta je evidentně naprosto povedeným problémem právě pro kariéru pana Paroubka. Ale to asi bude tím, že on sám ji považuje za takovou skvělou vizionářku a hopsá podle jejího pískání lépe, než by skákal Šemík pod rozdováděným Horymírem. Jak ona osedlala, tak on skáče.
Oba ale občanům jsou v podstatě ukradeni, tedy mohli by být ukradeni, kdyby o ně někdo měl zájem a chtěl si je ukrást, aby je měl jenom sám pro sebe.. Ale evidentně nemá. Proto se stále vracejí a zásobují média svými fotografiemi a neodbytně vnucují své politické komentáře, aniž by si všimli, že události se vyvíjejí jiným směrem, než si doma u večeře vyfantazírovali.
