V říjnu 2008 jsem publikovala článek, který je i pro dnešní události velmi aktuální. Pro zájemce tréninku soft-skills v komunikaci se zloději a útočníky nabízím recyklát z roku 2008. Popisuji v něm případ přepadení trafiky. Pravda, trafik je nepoměrně méně, nežli bývá přepadení a kradení, tudíž se dá se slušnou pravděpodobností spoléhat na návštěvu nějakého povedeného násilníka i v naší provozovně, prodejně, sběrně kovů, nebo zahrady s česnekem, rekreační chaty či domácnosti. Pro zájemce první lekce začíná.
Nevěřícně koukám na zprávu o bránícím se přepadeném trafikantovi, jehož čin se musí přezkoumat stran přiměřené obrany, protože útočníka s maketou pistole, střelil skutečnou pistolí do nohy, ale tak něžně, že ten ještě uběhl asi 500 metrů, než byl dopaden.
Zpráva: Prodejnu tabáku v Praze - Kobylisích přepadl v sobotu v noci maskovaný ozbrojený lupič. Prodavač se ale přepadení bránil a legálně drženou zbraní muži prostřelil stehno. Zraněný lupič se dal na útěk, ale policisté ho vzápětí dopadli, informoval mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek.
26. 10. 2008 15:32 – PRAHA, novinky.cz
Pokračování vysvětluje průběh událostí, ale zamotává mi hlavu.
Incident se stal krátce po 22:00 v Čumpelíkově ulici. Lupič se zbraní požadoval po prodavači v trafice peníze. Ten ale vytáhl pistoli a střelil ho do nohy. Postřeleného, který se snažil z místa utéci, chytili policisté zhruba půl kilometru od prodejny.
"Nyní budeme prověřovat, zda se ze strany prodavače jednalo o skutečně nutnou sebeobranu," řekl mluvčí. Policisté totiž zjistili, že lupič trafiku přepadl s maketou střelné zbraně.
Vypadá to, že pan trafikant měl postupovat asi takto:
„Dobrý den, pane lupiči. Mohu si, prosím, prohlédnout vaši zbraň, jestli je pravá nebo maketa nebo plynová nebo špuntovka, nebo poplašňák? Nerad bych se totiž dostal do křížku se zákonem tak hloupě, že bych na vás vytáhl zbraň jiné kvality. Peníze vám samozřejmě hned položím na pult, jen co si najdu zbraň odpovídající kvalitou té vaší, pokusím se vystřelit, samozřejmě až po vás, ale netrefím, kdežto vy ano. Aha, je to maketa, hmmm, to tu nemám. Tak chcete jednu do čenichu nebo ty peníze? Zkusíme do čenichu? Tak musíte první praštit vy mě, to víte, zákon je zákon.“
Bum. Bum
„Jéžiš, pane lupiči, vám teče krev z nosu. Budeme to ledovat, moment, letím pro led. Jo, vy chcete ty peníze. Musím vám nejprve poskytnout první pomoc. Co čelist, dobrý? A, vypadly vám zoubky. Jo, ty peníze, samozřejmě, ale teď musíte klidně ležet, než zastavíme to krvácení. Leží se vám dobře? O masku se nebojte, neukradnu vám ji, zase ji dáme na ksichtíček, jen co srovnáme ten nosánek a vysypeme zoubky. Přinesu ještě led, tak pěkně hajejte. Nebojte se, peníze vám dám, jakmile zjistím, že jste mě přemohl. Nebojte se, já vás nepraštím, když ležíte na zemi. Ležte klidně, nemůžete nikam odejít a vykrvácet někde v postranní ulici., nebo se dokonce udusit krví. Jak jsem řekl, nechci mít opletačky kvůli nepřiměřenému útoku na útočníka. Zastavíme krvácení, dáme druhé kolo a pak se uvidí.. …“
Chudák, trafikant. Jestli to byla nepřiměřená obrana, bude ho to stát daleko více, než pro co si pan lupič původně přišel. Jsem ráda, že i díky včerejší příhodě z Čumpelíkovy ulice rozumím, na čí straně je zákon. Kdyby pan trafikant odevzdal peníze, mohl mít na své straně zákon, akorát by přišel o tu tržbu. Ale útěchou by mu bylo, že přepadení proběhlo podle zákona. Takhle nemá zbraň, má na krku soud a utečou mu kšefty v trafice.
Konec humoru, konec nadsázky, zaveďme pořádek a řekněme si, že když si útočník vybral oběť, motiv, místo, čas, způsob útoku a zbraň, musí počítat s tím, že vyplašená oběť ho třeba i zabije. Jediný spor by snad mohl být v tom, zda útočník byl útočník, a tedy útočil, nebo to byl kolemjdoucí, co se sehnul pro svoji peněženku, co mu spadla na zem, případně hledá po svých kapsách cigaretu, nebo přehrabuje věci ve své kabelce a hledá klíče. Ve zmíněném příběhu podle mne není pochyb, že příchozí se postavil do pozice útočníka, čímž trafikantovi přisoudil roli oběti. Tak jaképak dlouhé zkoumání?
Jen se obávám, že nějaký mazaný advokát vymyslí, že makeťák se zalekl skutečné zbraně, jal se prchat a střelen byl na odchodu. To už ale bude nejen za hranicí humoru, ale i za hranicí zdravého rozumu.
