Proč je důležitá akce sčítání lidu, domů a bytů a pro koho nejvíce

Nalijme si čistého vína. Počet lidí se zjistí od posledního zjištěného počtu jednoduše odečtením umrlých, přičtením nově narozených, přičtením přistěhovalců a odečtením těch, co se vystěhovali. Byty a domy jsou zaregistrovány v katastrech nemovitostí, odkud se tento údaj dá elegantně zjistit. Čistého vína nalití znamená, že si přiznáme, že vzletný název akce Sčítání lidu, domů a bytů je krycí jméno pro Šňupání po majetku, jakým průměrný občan, ale i občan zcela konkrétní podle bytu a domu, disponuje.

Proč tedy je tak důležité posčítat majetek mezi občany a promítnout ho do histogramu podobného histogramu o výdělcích, který je k dispozici každý rok? A proč je důležité vědět, kolik mají lidi naškudleno, že obývají staré králíkárny a nechtějí se hnout do nových, slušně předražených? Proč je důležité vědět, jaký majetek mají ti, co kličkují před exekutory s tvrzením, že nic nemají?

Až si na tyto a podobné otázky odpovíte, zkuste ještě další sadu, trošku náročnějších dotazů. Na příklad: Jak se musí zlevnit neprodané byty a bytové domy, aby se jich developer konečně zbavil? Kolik kilo elektroniky na hlavu se dá ještě vnutit mezi obyvatelstvo? Kolik majetku si ještě dlouhodobě nezaměstnaní udrželi, a jaká je tedy šance, že půjdou nádeničit za mzdu, která jim zajistí živoření takříkajíc z ruky do huby? Jak obyvatelstvo mění vybavení bytu sanitárním materiálem a kolik těch kachlí, sprchových koutů, van a zrcadel se v následujících letech dá udat? Kolik lidí kecá, že nemá televizní nebo radio- přijímač, a vykrucuje se z placení koncesionářských poplatků, a v jakých lokalitách nejvíce?

Až pochopíte význam i těchhle rafinovaných otázek, můžete se zamyslet nad otázkami typu, odkud pocházejí vaše rodiče, respektive, kde bydlela matky, když vy jste se narodili. Na první pohled je jasné, že tato otázka se neptá, kam všude a s jakou frekvencí jste se stěhovali, zda za prací, či za dobrodružstvím, z rozežranosti nebo z nouze. Jde jen a jen o to zmíněný sčítací formulář jako všechny správné ankety obdařit semo tamo nějakou otázkou, aby řeč nestála a vytěžovaný, nebo dotazovaný, nebo řekněme respondent ztratil ostražitost.

Samozřejmě se nabízí ještě jedna kardinální otázka, a sice ta, proč oproti jiným podobným sčítacím akcím se zrovna nyní dělá takový humbuk, zdůrazňuje se, kdy přijde a co donese sčítací komisař, a hlavně, co se stane tomu, kdo bude akci sčítání bojkotovat. V návaznosti na tuto sčítací akci se mi vybavuje zážitek z dětství, kdy jsem s babičkou pochodovala po vsi a sčítaly jsme slepice a králíky, chované sčítanými občany, přičemž se babička každému, koho jsme přišly započítat, omlouvala. Tehdy lidi nebojkotovali, ale mysleli si své. Dnes je jiná doba, tak si myslí své a bojkotují. Daleko horší by bylo, kdyby si už radši ani nic nemysleli a nebojkotovali.

Stát se jistí proti bojkotu formulkou, že účast obyvatel na sčítání je dána zákonem. Porušení této povinnosti lze postihnout jako přestupek s pokutou do 10 000 korun. Tomu každý rozumí. Málokomu je ale lhostejné, že by měl zveřejňovat o sobě údaje, které považuje za své osobní. Právě zde jsou občané se státem v zásadním rozporu.

To, co si státní mašinerie myslí, že má právo o občanech znát a zpracovávat pro své účely, to si občan myslí, že jsou údaje pro něj citlivé, a rád by je chránil. To jediné a důležité, co tedy na sčítacích formulářích chybí, je poznámka: Údaje, které pociťujete za své soukromé, nemusíte vyplňovat.

Kdyby tahle formulka na formuláři byla, mnoho lidí by formuláře vyplnilo i tak, a státní mašinerie by tedy získala poměrně zdravý vzorek, který by mohla s přijatelnou statistickou chybou promítnout na všechny občany. Takhle státní mašinerie získá bojkotovanou snůšku nesmyslů, kterou ale nebude mít jak napadnout, protože bojkot stejně nikomu neprokáže, ani nerozezná pravdu od zkreslování, fabulování a účelového lhaní.

Jeden účel monstrózní sčítací akce však bude naplněn do důsledku. Pověřená firma se napakuje a eráru se účelně pustí žilou.