Česko-německá firma, která má drůbežárny v Německu, se cítí být poškozena dioxinovou aférou německých drůbežích a firem s vepřovým masem. Český zákazník se ale cítí být poškozen klamavým názvem firmy Česká drůbež, neboť podle názvu byl naveden na klamnou domněnku, že firma Česká drůbež pěstuje drůbež v Česku, zatímco drůbež si sedí a snáší vejce v kotcích někde v Německu.
Přitom důvodem ke stažení vajec dodavatele Česká drůbež do obchodů Penny nebylo nic prozaičtějšího než nejasný doklad o cestě vajec do obchodu, přesněji řečeno fakt, že veterinární schvalovací číslo třídírny v Německu, kterou údajně měla dodaná vejce projít, neodpovídalo oficiálnímu seznamu schválených závodů.
Zajímavý postřeh je, že za této situace se ozval jednatel česko-německé společnosti se zavádějícím názvem pan Petr Červený s tím, že stažením 200 000 kusů sporně označených vajec utrpěl škodu a musí nyní vejce levně vyexpedovat do ledniček méně informovaným Maďarům a Slovákům. Škodu vyčíslil na 10 až 20 milionů.
Protože u nás nakoupím největší vejce na trhu za 3,- Kč kus, čili 200 000 vajec za 600 000 Kč, nikoli za 20 milionů, přemýšlím o tom, zda manažer firmy Česká vejce rozdává vejce zadarmo, ba co víc, ke každému vejci naopak přidá 7,- Kč, nebo jestli už nás opravdu mají za voly. Pokud náklad na expedici jednoho vejce je u firmy Česká vejce 10,- Kč a vejce se prodává za 3,- Kč, tak manažeři firmy asi mají za voly i své vlastní vedení.
Nebylo by lepší rovnou firmu penalizovat za zavádějící název, klamavou reklamu a klamání spotřebitele, a to nejen českého, ale i slovenského a maďarského? Manažeři firmy by pro začátek mohli změnit název a začít z čisté vody, protože by nikdo nový název s dioxinovou aférou nespojoval.
Kdyby ku příkladu penále bylo jen 10 milionů, firma by jednoduše tahle vejce vyhodila do staveb mostů po vzoru pověry o stavbě Karlova mostu v Praze a z ušetřených původně vyčíslených 20 milionů by si po zaplacení penále zbývajících deset milionů ponechala na zaplacení manažerů, kteří by pohotově vymysleli nový, zákazníky nematoucí název a způsob označování vajec tak, aby pro příště nebylo sporu.
Všichni by mohli být spokojeni, německými slepicemi počínaje, přes skutečné dodavatele skutečně českých vajec, českým konzumentem českého produktu konče.
Tahle německá vejce by manažeři mohli příště umístit rovnou do talířů mlsných Němců, čímž by firemní logistické oddělení ušetřilo dalších pár milionů, protože by nebylo třeba s vejci harcovat přes půl Evropy až do Maďarska, nota bene jen a jen proto, že firma blafovala zavádějícím názvem tak dlouho, až doplatila na již zprofanovaný německý trik s vyvážením zdraví škodlivého či nebezpečného odpadu do Česka, tu jako recyklovatelné zboží, tu jako maso, tu jako vejce, příště třeba jako mléčné výrobky.
