Poslední, kdo neví, komu zvoní hrana, je asi pan Nečas

Proč si to myslím? Protože prý pan Nečas chce zúčtovat s panem Tluchořem. Jak asi? Vždyť spory uvnitř poslaneckého klubu ODS se nevedou o Tluchořův post, ale o Nečasův post.

Jak je to možné, že se nenašla nějaká odvážná Kristýnka, který by tuhle myšlenku nahrála volně převyprávěnou do lidové řeči třeba na záznam pro nějakého rádoby investigativce, který by myšlenku rozvinul v nějakém významném českém mediálním plátku nebo na významném českém mediálním serveru?

Další díl tragikomedie o páně Nečasově pádu má tedy název Hlasování o důvěře či nedůvěře vládě. Komediální je na příklad to, že pro případ pádu byli zrovna na ministerstvech dosazeni nebo udrženi ministři, jejichž hlavy jsou určeny k sejmutí, na příklad pan Kubice, který přece podle svých slov do politiky ani nechtěl vstupovat, pan Heger, který byl pověřen provedením špinavé práce zviditelněné mediálně PR firmou EWIN a odborářem panem Engelem, pan Dobeš, pověřený konečně na kolikátý pokus rozjetí businessu s velkolepým názvem a plytkým, zbytečným, spíše škodlivým obsahem, Státní maturity, … dalo by se pokračovat.

Ať chceme či nikoli, s největší pravděpodobností se řítí do cílové rovinky, kde padne vysílením, buďto pan Nečas s celou vládou, nebo pouze pan Nečas. A pokud padne vláda, pak pod čí asi taktovkou se začne skládat nová? Pod Nečasovou nikoli. Ten, kdo kalí vodu a stojí v pozadí, je zase pan Tluchoř, ale ta politická strana, která se třese na velkou koalici, je samozřejmě ČSSD, ovšem s vedením v čele, které si s nevýrazností a jako by zmatenou blekotavostí pana Nečase nic nezadá.

Pro nás voliče je tohle vše bohužel jasný signál, že po všech nadějích, skandování, fandovském držení palců tomu nebo onomu, jsme zase o něco chudší, a to nejen o iluze, ale i o státní bohatství, více ponořeni do zapáchajících bažin a po marných snahách se opět topíme v beznaději, že se kdy dostaneme z pasti rozebírání republiky tunely, vedoucími prostřednictvím státních zakázek k firmám s utajenými majiteli a sídly někde v daňových rájích.

Čím dále tím jasněji je patrno to, že česká politická elita, která v daný okamžik opanuje vládu, si žije po svém, spolupracuje se sítí, ve které bude působit, až odejde z politiky, případně která má kardinální vliv na chod toho kterého rezortu, i když ten který politik odejde z politiky. Jinak řečeno, vypadá to, že přímo ve vládě se odehrává přetahování o nasměrování finančních toků té které firmě.

A stejně tak, jako vypadá, že spravování a nasměrování, řízení i organizování penězovodů je jedinou činností těch, co jsou u politického rozhodování, stejně tak jasně vypadá to, že ohlížení se po občanech této země či naslouchání jejich hlasů je těm, co jsou u politické moci, činnosti upřímně ukradeny a lhostejny.

Jako by lidé nevolili své zastupitele do vlády. Jako by tito zastupitelé volili sami mezi svými rodinami podle nějakého klíče tu kterou tváře, aby lidem sehrála divadlo a pak zmizela v přítmí zákulisí, zatímco se do světel ramp vynoří jiné tváře, které se později nechají vystřídat zase jinými tvářemi. Barva dresu se samozřejmě přizpůsobí skandování z hlediště.

Po všech představeních odchází publikum zklamané, rozladěné, s pocitem obelhaných a oklamaných, zatímco aktéři v šatnách inkasují tučné honoráře a podepisují smlouvy na další obří a výnosnou spolupráci.

Ví to vůbec pan Nečas, že se budou vyplácet tučné honoráře v šatnách, nebo se předčasně s hereckou maskou na tvářích odpotácí bočním vchodem, aby se vyhnul rozezlenému obecenstvu i jeho osobou pohrdajícím kolegům? Vlastně mně je to už jedno. A další spektákl mě také nezajímá. Tedy – chtělo by mě nezajímat, jenže jako téměř všichni musím i já tyhle trapné a falešné šaškárny předplácet odvodem různých daní.

Musím? Musím, protože jsem tady tolik let žila, odpracovala většinu svého profesně akčního období, vychovala děti, zdědila či získala majetek, který spravuji. Ale ti, co v tyto dny končí studia a něco umějí, ti nejen že nemusejí, ale po pravdě řečeno, ani by neměli podporovat zlo v podání českých vysokých politiků.

Jinak … jinak je trest v podobě zbytečně oknem vyhozených peněz formou daní nemine. Jako neminul ani mne a mé vrstevníky, kteří už jsme příliš staří na přehození výhybek a nabrání jiného směru a zároveň příliš mladí na to, abychom již stiženi stařeckou demencí nepochopili, kam tohle všechno politikaření na české vrcholové politické scéně povede.

Předpokládám podle výrazu a chování pana Nečase, že ten tedy určitě neví, která bije, ani komu bije. Kdo si dnes tipuje, že tahle hrana zvoní nejen panu Nečasovi, české vládě dneška, ale vlastně občanskému životu v zemi, kterým jsme rádi žili.

Vypadá to, že nejen nejde o pana Nečase, ale ani o to, co ví nebo neví. Jde o to, jak tomu všemu rozumíme my, voliči., a kdy – pokud vůbec – se dokážeme vybičovat k úklidu augiášova chlíva s nějakými supermoderními moderními automatickými vidlemi v ruce. Nebo snad není zájem uklízet?