Lidovky se jednoho dne rozšouply a uveřejnily článek o tom, že 4 centimetry stačí, alespoň podle názoru PhDr. Dr.phil. Laury Janáčkové, CSc. Jde o penisy, kdo přemýšlí jaké – tedy lidské. Bojím se napsat zerigované, protože vyobrazení zerigovaného lidského penisu je porno, za to média platí pokuty. Nevím sice, proč je tohle porno, ale upozorňuji pány, že protože tomu tak je, vyplývá z toho, že všichni hned ráno koukají na porno, a my ženy to o nich víme.
Paní několikanásobná doktorka nás nabádá, abychom o sexu mluvili otevřeně. Jak daleko se asi dostaneme, když v sexu pohovoříme otevřeně, avšak budeme si lhát, jako když tiskne? Samozřejmě pokud jde o rozmnožování, pak penisu netřeba, jen se odebere výcuc rovnou z varlat a je po ptákách. Ale předpokládám, že se bavíme o lidské sexualitě.
V tom případě nechápu tvrzení paní několikanásobné doktorky, že na délce nezáleží. Možná více záleží na šířce než na délce, to jsem ochotna připustit, ale … Samozřejmě záleží na mnoha dalších atributech, mimo jiné i na výši konta a značce auta. Jestliže žena míní potomstvo ekonomicky zabezpečit, pak je možné, že se o ekonomickou stránku zabezpečení potomstva bude chtít podělit s donorem genetické výbavy potomstva.
Někdy je to sice také jinak, ekonomický donor a genetický donor se nekryjí, ale ve většině případů dámy alespoň pro začátek sledují ztotožnění obou, tedy jednoho, … nebo několika, podle toho, co život přináší.
Jak je to tedy s tím, jestli na velikosti záleží nebo ne? Paní několikanásobná doktorka tvrdí, že psychologicky ženě nezáleží. Já tvrdím, že muži psychologicky záleží, ale když už je v rauši, tak je mu vcelku fuk, na kolika centimetrech se uspokojí. Co se týká ženy, v tom s paní několikanásobnou doktorkou nemohu souhlasit. Přeci psychologicky je ženě úplně jedno, jakou výbavu má její muž ve slipech. Teprve když dojde k použití, a jde zrovna o použití penisu, pak aby bylo o čem mluvit, to dá rozum.
Myšlenka paní několikanásobné doktorky, že ke svému uspokojení ženy nepotřebují penis v pochvě, velmi dobře lícuje zejména tehdy, jde-li o uspokojení tužeb jiných než sexuálních. Jestliže chci nové auto, vilu nebo post poradkyně pana ministra, pak mě penis ani tak moc netankuje a je mi vcelku jedno, kde je, případně čí je, hlavně že uspokojím svoji potřebu auta, vily nebo fleku.
Paní několikanásobná doktorka je toho názoru, že v podstatě ženy žádný penis ani nepotřebují. Tento názor se mi zdá praktický a rozumný. Ale pokud jde o sexuální stránku života, pak jestliže ženy penis potřebují, tak si ho jednoduše půjčí – ale penis rozměrů hodných dospělého muže, pravda, ne hračičku chlapečka z mateřské školky, tak ať paní několikanásobná doktorka nevykládá bludy, i když kvazi upřímně a otevřeně. A ty ženy, co penis opravdu ani v sexu nepotřebují, ty existují, paní několikanásobná doktorka jistě ví, to jsou lesby.
V závěru článku paní několikanásobná doktorka chytračí stran nějakých plus minus dvou milimetrů českých mužů náskokem před francouzskými. Tak to bude spíše tolerance ve lhaní. Z toho bych vědu nedělala a jako závěr vědecké práce bych to raději nemedializovala.
Za dobrý politický tah v sexuologii bych považovala tvrzení, že průměr penisů dospělých mužů se pohybuje mezi 8 až 18 cm. Pod limit se takhle nikdo nedostane, a ti, co budou nad, mohou zaslouženě jásat. Tímto trikem zároveň sexuologický demagog získá manipulační prostor. Když bude jásat moc chlapů, zvedne hranici na 19 cm, když bude moc sebevražd, sníží na 16 cm.
Strašit nás nějakými 4 centimetry, to je opravdu podraz. Jedině - a to by nebyl nereálný údaj, kdyby se nejednalo o délku, ale o průměr. Ráda bych paní několikanásobnou doktorku ještě naštvala poznatkem, že trojrozměrného objektu diskutovaného tvaru mohla uvažovat ještě obvod. Ostatně na 4 cm v obvodu jí také neskočíme.
Aby ta dezorientace byla dokonalá, musím podotknout, že jestli paní několikanásobná doktorka svoji práci opsala z nějakého zahraničního zdroje, mohla si poplést jednotky míry, protože v některých zemích se používají inch, palec, a to je pak jmenovaný údaj 4 trochu jiné kafe.
Každopádně jak v politice, tak v sexuologii platí mluvit, mluvit, mluvit, ale jasných a napadnutelných údajů se vyvarovat. Otázkou zůstává, jak se vyhnout napadnutelným údajům, čili jak je vůbec rozeznat. Nejlepší možná bude, nejprve v praxi prožít to, co se několikanásobná doktorka nebo případně politik chystá předestřít společnosti jako závěr svého vědeckého myšlenkového toku.
Pak je tady ještě moment relativnosti, který může všechno zachránit. Na příklad tvrzení, že člověk v ČR může vyjít za 4 000 Kč měsíčně stejně dobře jako užít si sexu se čtyřcentimetrovým penisem, je nenapadnutelné, i kdyby bylo vyřčeno v opačném garde, nicméně každá věta zvlášť je ptákovina.
