Kauza Čepro se začala medializovat poprvé na konci roku 2004. Čepro byl státního gigantu s ročním obratem asi 26 miliard korun. Tyto miliardy zaujaly vedení firmy Bena, Venturon Investment a M5, již delší dobu vyšetřované pro závažnou hospodářskou trestnou činnost v souvislosti s dovozem a distribucí pohonných hmot.
Martina Pechana, budoucího obchodního ředitele firmy Čepro, do týmu přivedl Grossův kamarád Tomáš Kadlec. Za firmami již tehdy stál jeden z v té době méně známých českých miliardářů, nyní nejproslavenější občan JAR, přišedší z ČR, Radovan Krejčíř a jeho, velmi proslavený a uznávaný advokát Tomáš Sokol.
Na počátku kauzy Čepro byla vykonstruovaná pohledávka společnosti Bena vůči Čepru, od kterého odebírala pohonné hmoty pro svou síť čerpacích stanic. Bena tuto pohledávku přeprodala, takže pohledávka skončila v rukou tajemné firmy Al Batal, také zastupované Tomášem Sokolem.
Al Batal se pokusila získat tři miliardy od Čepra exekucí, což se díky zmatkům a účelově nedoručeným a zašantročeným soudním obsílkám, dokonce až do Krejčířovy vily, téměř podařilo. Exekuce byla na poslední chvíli pozastavena, a tak management firmy Al Batal v zádech s nejschopnějším advokátem v ČR, bývalým ministrem vnitra, hledal jiný způsob, jak se na miliardy z Čepra dostat.
Tento způsob zná účetnictví jakožto „započtení pohledávky“. Provede se tak, že vybraná společnost si odkoupí od Al Batal, M Port a dalších firem pohledávky vůči Čepru, od něj pak odebere pohonné hmoty a nezaplatí je. Místo úhrady faktur tedy pošle oznámení, že si započítává své pohledávky.
Systémem započtení pohledávek se tak řídil tok dalších stovek milionů korun z Čepra, čemuž mohl jak management firmy, tak Vláda ČR jen bezmocně přihlížet, ba co více, bylo nutno do Čepra napumpovat další peníze. Proto byla podepsána další úvěrová smlouva na 2,5 miliardy korun s Českou spořitelnou a Komerční bankou, vše se státními zárukami.
Krach dramaticky zadluženého Čepra tedy odvrátily právě garance Fondu národního majetku. Síť čerpacích stanic EuroOil, vlastněná Čeprem, již byla zastavena.
V té době stále Čepro řídil Grossův muž Tomáš Kadlec, a to tak, že nechával po okraj plnit cisterny, o jejichž nezaplacení nepochyboval. Policie v té době zřejmě na oko vyšetřovala a stát nikoli na oko, ale fakticky ručil za bankovní úvěry Čepra. Snad to někomu připomíná kauzu IPB. To bude ale asi tím, že když se kopyto osvědčí, našije se na něj další bota. I podle tohoto kopyta se osobní odpovědnost kohokoliv nevyvozovala.
Pokračování kauzy Čepro popisuje zdroj http://www.mediafax.cz/krimi/4005870-Statni-zastupitelstvi-obzalovalo-tri-lidi-pro-pokus-vylakat-z-Cepra-2-6-miliardy-korun
Já pouze dodám, že podle absence jmen některých evidentně angažovaných, se vyřešení téhle kauzy ještě protáhne a podle toho, že na druhé straně stojí advokát Sokol, si ČR opět koleduje o arbitráž. Držme si palce, ať ji ČR vyhraje.
