Odcházení – hra s proklamacemi, zpěvy a tanci

Hrají: Kouzelný lišák, lišákovi poručníci – normální a nadměrečný, speciální mercedes-tým, dívky v krojích. Důležité rekvizity: papundeklový robot s číselníkem, černobílý mercedes, bedna drobných penízků.

1. akt

Hoši doprovázeni kouzelným lišákem vylepují plakáty, speciální tým přijíždí s černobílým mercedesem s pohonem na všechna kola, dívky tančí kolem vozu v modrobílých krojích a bílou čepičkou na hlavě a nesrozumitelně, leč neustále s různou dynamikou štěbotají. Do hloučku hochů a dívek přibíhají starci a moudré dámy, také jako symbol pokroku Všichni štěbetají, zvyšují hlasy, kouzelný lišák netrpělivě pokřikuje a lišácky poštěkává, kyne do davu a láká na pódium ke společným tancům a proslovům dva muže z lidu, jednoho takříkajíc běžných forem, jednoho nadměrných forem, kdyby se našel, byl by vhodný ještě nějaký černý dozadu houfu. Na závěr pvního aktu všichni zapějí píseň „My odcházíme a vy si tu pomřete“, přičemž obklopí přicházejícího a poněkud potácejícího se papundeklového robota s blikajícím ciferníkem, na něm stojí číslo, jaké lidi znají z čekání na úřadech, může být i šestimístné.

2. akt

Z nebe začínají pršet drobné penízky. Všichni herci se rozbíhají, aby něco pochytali, černobílý mercedes odjíždí, aby nadále nepřekážel, rychle, protože má pohon na všechna čtyři kola, kouzelná liška si brousí zuby za bukem a opět popostrkuje do popředí toho normálního a toho nadměrečného. Oba baví obecenstvo sólovými kousky, zatímco k lišákovi přijíždí pošták na bílém koni a předává mu depeši. Pošťák odjíždí, zatímco jeho koni okopávají kopyta dva lišákovi poručníci. Lišák pomalu převezme a ještě pomaleji pochopí depeši. Do vygradovaného napětí zaskřípe zuby, zadupe nohama, vyskočí, prská, cení zuby a ježí chlupy.

 Na závěr prvního aktu všichni zapějí píseň „Mřete, mřete a hleďte, jak nás vítají v zahraničí, kamž odcházíme sborem, všichni za tím jedním tvorem“ a srocují se kolem nyní poněkud zamlklého a schlíplého předchozím vystoupením evidentně vyčerpaného kouzelného lišáka.

3. akt

Lišák smutně lká, přituliv se k nadměrečnému, a stěžuje si, že je požírán nějakou Revolucí, což asi bude nevyléčitelné, protože v nemocnici pro něj není místo. Nadměrečný lišáka chlácholí, divákům sděluje, že lišák je kouzelný a že po něm touží celý svět, respektive třicet konkrétních míst. Lišák, nadšen chvalozpěvy na svou osobu, vyskočí, předvede taneční kreaci a několika piruetami náročný tanec s pohonem na všechny čtyři nohy, zablýská liščími zuby a rozprskne se do třiceti chuchvalců liščích chlupů, které se pomalu vznášejí a nesou proudem teplého vzduchu do třiceti světových stran. Vyděšeného diváka přichází uklidnit speciální tým, tentokrát již bez mercedesu, pěšky, s cedulí, na níž stojí: „Neodcházíme, to byl jen vtip, ani nemáme kam, chceme se vrátit“. Za týmem přibíhají všichni představitelé hlavních i vedlejších rolí, jakož i praobyčejní statisti a společně zapějí píseň „Jak rádi bychom se vrátili, kdyby ředitelé ráčili“. Poslední sloku „Neříkejte, že nemáte post, já jich mám třicet, čili dost“ zapěje sólo kouzelný lišák.

O přestávce se ve foyer podává osvěžující nápoj s růžovými bublinkami a sycený rajský plyn. Kdo si lokne příliš, vystavuje se nebezpečí, že při případném upadnutí se uhodí do hlavy. Bude však přítomno dost lékařů, kteří se padlých ujmou a bezpečně je vyvedou na čerstvý vzduch. Nebojte se, nejsou to herci, jen náš spolehlivý personál. Proto herecké vystoupení nebude ohroženo, ani kdyby předčasně vystřízlivěli všichni přítomni neherci i publikum současně.

Případným diskutujícím, kteří tuto hru vezmou příliš vážně nebo dokonce osobně, gratuluji k neuvěřitelnému postřehu a zároveň varuji: Krevní tlak si nechoďte nechat měřit kouzelnými lišáky, ale praobyčejnými lékaři.

Foto v perexu: idnes.cz