Odbory na Bory (bližší určení: jižní okraj Plzně)

Aneb Pár klidně pronesených slov pro ty, co se nechtějí nechat klamat odborářskými prospěcháři, manipulátory a křiklouny, a přesto se rozbíhají a chystají k odrazu, aby chutě doskočili na odboráři pečlivě připravený špek. Pozor, uklouznutí na odborářském špeku škodí zdraví. A kdyby jen to.

Je lepší stávkovat v den řádné dovolené nebo se uvolnit ze zaměstnání na paragraf? V den řádné dovolené. Proč? Rozebereme si to a řekneme si, jaké důsledky absence zaměstnanců ve státní správě bude mít pro ně samotné, ale i pro jejich nadřízené, potažmo pro management dotčeného státního ústavu. Zatím jsme totiž pouze poslouchali rady typu „8.12. na úřady nechoďte“.

Pokud zaměstnanec čerpá řádnou dovolenou, automaticky jeho pracovní povinnosti zastane jiný, přítomný zaměstnanec. Roční pracovní doba pro zaměstnance je dána a s dovolenou, jakož i s nemocenskou, respektive s nemocností se kalkuluje při výpočtu nutného počtu zaměstnanců, aby se zvládla práce v množství a kvalitě dle předpokladu.

Pokud zaměstnanec nahlásí zaměstnavateli, že dle paragrafu a písmene, pro jednoduchost to nazvěme Stávka, bude absentovat, nepobírá mzdu a zároveň jeho práci musí zastat jiný zaměstnanec. Státní správa je totiž placená z daní lidí, kteří ve všední a řádný pracovní den samozřejmě mají právo za řádně odvedené daně do státní kasy na takto předplacené státní služby. Čili stávkující zaměstnanci nemohou chybět.  A chybět nebudou, i když fyzicky nebudou přítomni. Proč?

Čas od času se kontroluje popis pracovních míst a jejich odraz v praxi, jinak řečeno to, zda popsaná práce se provádí v daném rozsahu. Je možné, že vyplyne, že některá pracovní místa nadsazují pracovní čas, na jaký jsou popsána. Jednoduše řečeno, pracovní místo má popis práce a sedí na něm zaměstnanec plnou pracovní dobu, ačkoliv by stačila o 2 hodiny kratší pracovní doba. Z toho vyplývá, že najde-li se takových dvouhodinovek více, nějaké pracovní místo lze zrušit, případně, nelze-li slučovat činnosti, pak lze krátit pracovní dobu. Přece není účelné platit zaměstnance za to, že 2 hodiny z pracovní doby stráví u kávičky s kolegyní, lakováním nehtů, úpravě zevnějšku za rohem u kadeřnice a podobně.

Nebo se zjistí, že některé popisy pracovních míst popisují jedno stejné pracovní místo. Jinak řečeno, dvě pracovnice, které dělají totéž, polovinu pracovní doby proklábosí, druhou stráví užitečnou prací. Pak samozřejmě vyplyne požadavek jedno pracovní místo zrušit úplně.

Jestliže se tedy zjistí, že v den stávky se požadovaná práce odvedla bez problémů, lidem úředníci nechyběli a se státní správou byli spokojeni, pak lez úspěšně a správně přepočítat požadavek počtu zaměstnanců na zvládnutí práce. Management úřadů, obecních a jiných zklamal, protože sám neodhadl, že má nadbytečné pracovníky, a neřešil zjištěný stav nadbytku lidí v zaměstnaneckém poměru. Je na místě zkrátit odměny managementu a dát výstrahu pro příště, aby následné propouštění lidí z managementu kvůli opakovaným podobným zklamáním prošlo hladce.

Jestliže se zjistí, že díky stávce budou státní zaměstnanci chybět a klienti nebudou uspokojeni ve svých požadavcích na státní služby, předplacené odvedenými daněmi předem, je na místě potrestat management, který toto dopustil, čili je na místě zkrátit odměny managementu a dát výstrahu pro příště, aby následné propouštění lidí z managementu kvůli opakovaným podobným zklamáním prošlo hladce.

Jestliže zaměstnanci, kteří chtějí stávkovat, uposlechnou radu odborářů, aby nenahlásili předem svému zaměstnavateli, že míní absentovat kvůli stávce, je management naprosto z obliga a veškerá vina za problémy v zajištění potřeb klientů padá na hlavu samotných stávkujících zaměstnanců. Stávají se tak totiž absentéry bez opory v zákoně. Je na zaměstnavateli, aby s nimi řešil kárná řízení, upozornění, projednávání prohřešků a podobně a v případě opakování s nimi rozvázal pracovní poměr podle zákoníku práce. Pokud takto propuštění zaměstnanci později zjistí, že nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, budou alespoň bohatější o životní zkušenost s odbory. Pokud management nemíní reagovat na taková porušování pracovní kázně, je na místě potrestat management, zkrátit odměny managementu a dát výstrahu pro příště, aby následné propouštění lidí z managementu kvůli opakovaným podobným zklamáním prošlo hladce.

Nyní se ptám, kdo doplatí na blížící se stávku, organizovanou odbory? Mně vychází, že především samotní státní zaměstnanci, jejich nadřízení, střední management, generální management a teprve ve druhé řadě klienti státní správy, což je široká veřejnost. Tolik k užitečnosti odborů v mých očích. Ať tohle téma převracím, jak chci, vychází mi stále jeden a tentýž výsledek. Odbory nepracují pro zaměstnance, ani pro státní zaměstnance, ani pro management státní správy, ale pro své výše postavené členy.

Ti totiž mají ze zákona vyhrazenou část pracovní doby na odborářské akce, a proto nemohou nikde chybět, ani svojí nepřítomností nemohou naznačit managementu, že jsou nadbyteční pro plnění funkce celé managementem řízené organizace. Naopak mohou vydělat na tom, kdy široká veřejnost jejich vydírání podlehne a přikývne tomu, aby odboráři postupovali v kariéře do vyšší politiky, respektive aby ti níže postavení byli i nadále placeni z peněz určených pro chod organizací, v nichž jsou zaměstnáni.

Aby nebylo mýlky, jsem pro, ať si každý říká, co cítí, ať demonstruje za to, co mu konvenuje. To, co mi vadí, je, že sama sebou vyvolená skupina odborářů pro svůj prospěch zneklidňuje, panikaří a zneužívá lidi, kteří neumějí vše domyslet do patřičné hloubky a souvislostí, že promyšleně a cíleně vydírá de facto svou hostitelskou společnost a že bezostyšně a bezskrupulózně manipuluje širokou veřejnost.

Poznámka k obrázku z perexu: Najdete jej nepokažen nápisem na tiscali.cz.