Kauza Barbory Škrlové by nikdy nemusela být prozrazena nebýt souseda, zkoušejícího novou chůvičku poblíž domu, kde si svůj očistec na zemi, ovšem za hříchy, ještě nenapáchané, prožívali dva bráškové. Všímavý soused s chůvičkou zabojoval s nedůvěrou v to, co viděl, a nahlásil pro něj nepochopitelná a neuvěřitelná zjevení PČR.
Tak se neuvěřitelná zjevení z chůvičky vynesla na veřejnost a rozjelo se vyšetřování, které ač skončilo, nenašlo ani důvod zrůdného „výcviku“ bratří vlastní matkou a Barborou Škrlovou, ani managera a sponzora celé akce. Vlastně se ani nepodařilo zjistit, co je ona celá akce. Zdánlivě nepochopitelný a nevysvětlitelný „výcvik“ bratří totiž nejspíše měl svůj důvod a poslání. Můžeme se tak domnívat, neboť byl veden „odborně“, důmyslně a za skvěle organizovaného maskování a hmotného zajištění.
Síť kolem chlapců byla organizovaná a finančně zajištěná na vysoké úrovni. Nakonec o tom svědčí i krytí manipulátora a organizátora, tedy snad managera celého zrůdného projektu, ale i pořízení novostavby v Kuřimi pro maminku obou chlapců, i když maminka si vydělávala prací vychovatelky v dětském zařízení. Vyšetřování vlastně pojalo pouze nejbližší okolí a síť spolupracovníků v dětském zařízení Paprsek, kde se u práce s dětmi tihle angažovaní a někým dobře placení lidé scházeli.
S nimi se scházela i Barbora Škrlová. Ačkoliv její obhájce ji vystavuje ve světle manipulované bytosti, proti jeho logice mluví ohromná disciplína a sebeovládání, které Barbora Škrlová prokázala už tím, že držela dietu, díky níž shodila desítky kilogramů, aby vypadala o desítky let mladší. Svým hereckým nadáním pak zmátla i vychovatele a lékaře, čili je účelově uvedla v omyl a přesvědčila o tom, že jí je nikoli 33, ale 13 let. Nešlo o žádný žertík z koupaliště, neboť jakožto třináctiletá vystupovala a infiltrovala do dalších zařízení a kruhů.
Umí takové kousky manipulovaný člověk, slabé povahy, který se dá zastrašit slovem a bezbranně a vlastní vůle stojí tam, kde ho postavili? Odpovím si sama a zřejmě proti názorům obhajoby manipulativnosti Barbory Škrlové. Podle mne se tato žena chovala jako skvělá manipulátorka, nikoli jako manipulovaná.
Barbora Škrlová ovšem dokázala daleko více, dokonce tak mnoho, že si nad jejím kouskem možná budou hlavu lámat mnozí herci i maskéři divadel. Kromě role třináctileté Aničky totiž skvěle sehrála i roli dvanáctiletého Adama. Tohle ovšem nasvědčuje i tomu, že se umí skvěle vcítit do dětské duše, výborně rozumí dětské psychice a navíc umí sehrát roli dítěte tak dokonale, že pro ni nebyl problém oklamat dětské psychology, pečovatele, učitele i lékaře.
Kdo si stále může myslet, že Barbora Škrlová je člověk slabé povahy, oběť manipulace, manipulovatelná a manipulovaná křehká, psychicky nestálá osobnost? A kdo si může myslet, že není společensky nebezpečná? Možná jen ten, kdo zapomněl, jak se dokázala přemisťovat mezi státy a zjevovat se jednou tam a jindy onde, jak byla nepolapitelná, jak těžko se po ní pátralo a jak špatně se s ní komunikovalo, když šlo o vysvětlení jejího jednání. Jen ten, kdo přehlédl, že dokázala i pod ohromným tlakem nevypadnout z role a bez mrknutí oka ovládat své myšlení a jednání s přesností a dokonalostí, na jaké snad ani talent bez speciálního výcviku nestačí.
Kuřimská kauza, tak byla podle místa odhalení pojmenována kauza, v níž Barbora Škrlová sehrála několik rolí, z nichž žádná se nevysvětlila, ale také žádná není omluvitelná a už vůbec ne odpustitelná. Kuřimská kauza samozřejmě přesahuje hranice Kuřimi a nejspíše i ČR. Kdo nad ní stojí? Asi někdo, kdo dokáže organizovat změny identity a cestování na různé doklady křížem krážem po světě. Někdo, kdo dokázal na svoji stranu získat i spolek Šalamoun do té míry, že se za Barboru Škrlovou zaručil a žádal její podmínečné propuštění na svobodu.
Jako další mistrovský kousek Barbory Škrlové považuji to, že namísto pochopení role skutečně zmanipulované Kláry Mauerové, do jejíž rodiny Barbora Škrlová takticky infiltrovala, dokázala lidem ze spolku Šalamoun vnuknout myšlenku, že ona sama je obětí. Ne kluci bráškové a jejich maminka, do té doby hodná a milá, ale bazilišek mnoha tváří a rolí, který přes zaměstnání a falešné kamarádství využil pozvání, aby se zabydlel a škodil a škodil a škodil, dokud nebyl násilím a s velkým kraválem vyhozen.
Co to je za spolek, který straní někomu, kdo se dokázal aktivně podílet na nelidském, promyšleném a pro běžné lidi nejen nepochopitelném, ale i nestravitelném a ničím neomluvitelném mučení malých chlapců ve věku, kdy jsou zcela závislí na svých vychovatelích a bezmezně jim věří.
Spolek Šalamoun, kladoucí si za cíl podporu nezávislé justice ČR, se tedy staví za někoho, kdo promyšleně a na pokračování klamal úředníky, pečovatele, vychovatele, učitele, lékaře, a to vše jen proto, aby mohl infiltrovat do rodin s dětmi a mezi děti samotné, nikoli však s cílem hrát si s nimi na dítě jakožto člověk poněkud nevyspělý a psychicky pozdržen na hladině dětského myšlení, ale proto, aby tyhle děti mohl ovládnout, manipulovat jimi, ba co více, ubližovat jim promyšleně a plánovaně, mučit je psychicky i fyzicky.
Jak si v Šalamounu představují, že justice má chránit společnost slušných a slabých proti společnosti organizovaných všehoschopných, mazaných a ekonomicky, ale i organizačně a psychicky i fyzicky silných? Podle lidí ze spolku Šalamoun je tedy Barbora Škrlová obětí? Koho? Vskutku šalamounská otázka, totiž šalamounská bude muset být odpověď. Otázka je poměrně jednoduchá, a přesto nezodpovězená. Jakou odpověď by si asi tipli ve spolku Šalamoun?
Chtěla bych věřit tomu, že podmínečné propuštění Barbory Škrlové pod patronátem spolku Šalamoun má vést k odhalení jejích vazeb na vyšší patro ekonomicky silného zločineckého spolčení, jehož jedinými známými oběťmi zatím jsou bratři z kuřimské novostavby. Pak by zastání spolku Šalamoun dávalo jistý význam. To bych ale zároveň nesměla věřit schopnostem Barbory Škrlové nečekaně a překvapivě zmizet a vynořit se o pár set kilometrů dále pod neuvěřitelně, ba přímo logice vzpírající se změněnou identitou.
Foto v perexu pochází z archívu norské policie, takhle bylo poslané do ČR
