Nadpis vysvětluje, proč se ve školách zavede sexuální výchova. Vše ostatní je jenom vymývání mozků a do těch již vymytých vtloukání hlubokomyslných myšlenek o tom, že intimní výchova dětí nepatří do kompetence rodičů, protože oni na to nemají vysokou školu se specializací pedagogika.
V době, kdy pedagogové jakožto celek na celé čáře vyhořeli ve vzdělávání technických oborů, matematiky, logiky a podobných předmětů, což se zjistí hned první rok praxe takto vychovaných dětí, žáků a studentů, navrhuje ministr školství s vážnou tváří a nikoli v silvestrovském pořadu, že rodiče nejsou schopny předat dětem dostatečně kompetentně poznatky z oblasti sexuální výchovy, neboť rodiče nechápou, kdy jejich děti jsou schopny strávit informace o sexu na dostatečně odborné úrovni.
Protože v tomto století prožíváme informační boom, k čemuž si téměř každá rodina pořídila počítač a spojila se se světovou sítí, dokonce se i děti naučily anglicky, díky čemuž se lépe orientují, připustil ministr školství, že tam sice děti najdou moře informací, dokonce i o sexu, ale dodává, že internet poskytuje mnoho škodlivých informací, které zdeformují náhled dětí na sex. Na příklad na internetu je k vidění porno, což podle něj děti nerozeznají od běžných sexuálních projevů.
Myslí si snad pan ministr, že pouze rodiče, vystudovavší obor pedagogika, jsou schopny rozeznat porno od společensky přípustné sexuality, a že tudíž rodiče s jiným vzděláním smějí pouze dítě počít a porodit, ale vychovávat v sexuální oblasti již nikoli? Dosud platilo, že každá rodina žije v určitém fluidu, které v jemnosti i jakémsi nepolapitelném nadpřirozenu zachycuje nejen vztahy mezi rodinnými příslušníky, ale i celkovou intimní atmosféru včetně té sexuální.
Nyní to nemá platit? Škola vysvětlí dětem, jak a kdy onanovat? Pardon, to asi nestihne, děti onanují dříve, než začnou mluvit. Tak jim vysvětlí, na co mají kluci pindíka a holčičky kačenku? Obvykle tohle děti znají už ze školky, takže to asi škola také nestihne. Tak je naučí, že sex není věc intimní, ale že se o něm přednáší na veřejnosti, že si v kolektivu všichni popovídáme o tom, jak … no, třeba jak to dělá paní učitelka s panem ředitelem, to by zaujalo.
Pedagogové by v prvé řadě měli vědět, že duševní rozvoj dětí stejného věku není stejný, že intimní cítění lidí i jejich intimní zóna jsou různé, že rodinný duch, tradice a výchova řídí děti osudově, a tudíž střet obrazu s takto zprostředkovanou výchovou s obrazem násilím předaným médii, kolektivem, či školou, způsobí škodu, nikde ne užitek. Vykoření dítě z rodiny, respektive vetkne mu alespoň částečný pocit vykořenění.
Rodina je zázemí se vším všudy, i s intimní výchovou, s vírou v to či ono, se vztahem mezi příbuznými i se sexuální výchovou. Do tohoto intimního světa nemá škola co zasahovat.
Každý jedinec, který chce načerpat informace z oblasti sexuologie, psychologie, párových vztahů a podobně mimo rodinné zázemí, má mnoho příležitostí a institucí, které mu to umožní mimo školu.
Vzdělávání o sexu mezi zvoněními na začátek a konec hodiny podle osnov daných ministrem školství pro všechny je nesmysl.
Daleko lepší by bylo, kdyby české školství učinilo návrat k výuce matematiky na té úrovni, jaká byla před dvaceti lety. A možná ne jen matematiky, i psaný projev a mluvené slovo mnoha redaktorů dokazuje, že češtinu a sloh na škole flákali, co to jen dalo.
Co se týká sexuální výchovy, vhodná zmínka v předmětech biologie vždy měla a stále má své místo. Je na pedagogovi, jak toto místo chápe, kolik času mu věnuje a jak u třídy uspěje. Vzhledem k tomu, že škola má poskytovat prostor i pro mimoškolní aktivity dětí, neměl by být problém zaháčkovat nějakého obětavého rodiče sexuologa, gynekologa, pediatra, nebo jiného specialistu k tomu, aby dal hodinku řeči s těmi, které téma zajímá a přijdou rádi a dobrovolně.
Za totality přednášeli dané téma lékaři, obvykle si žákyi či studenty získali v prvních minutách, poradili si s opravdu rafinovanými a ztřeštěnými dotazy a nakonec sklidili úspěch. Pedagogové si odpočali od dětí a ony od nich. Mimo to, jak si vzpomínám, bonusově přínosné a povzbudivé bylo i slovo gynekoložky k puberťačkám: „Holky, když se chcete poradit o antikoncepci, a vaše dětská paní doktorka vám říká, že na to máte času dost, přijďte za mnou, něco vymyslíme. Ona to ani nemusí vědět.“
Já tedy bych se přimluvila spíše za to sexuální výchovu přenechat odborníkům. To pedagogové nejsou. Stejně jako nejsou (až snad na pár čestných výjimek) odborníci-matematici, jaderní fyzici či programátoři, informatici, chemici, jazykoznalci atp. Umějí (až snad na pár nečestných výjimek) předat základy těchto předmětů, a to lépe než rodiče, kteří tento obor neznají. Pokud rodiče daný obor znají, pedagog na ně po odborné stránce skutečně nemá.
Že by rodiče neznali základy ze sexuální oblasti, to může tvrdit jen ignorant nebo lobbista, případně kombinace obou. Tenhle názor zastávat, to chce kus sebezapření nebo ignorance.
Na druhé straně se však přimlouvám za to, aby ve škole uměli všichni pedagogové, bez rozdílu aprobace, nasměrovat žáka či studenta na instituce, kde žák či student svoje problémy vyřeší.
Pokud na školní nástěnce visí telefonní číslo na linku důvěry, pak žák či student ví, kde se doptat, a odkud ho, cítí-li se být v nesnázích, obratně nasměrují a poradí mu. Pro řešení svých problémů z intimní oblasti nikdo nepotřebuje přednášky pro celou třídu a také se před celou třídou na nic osobnějšího rázu nebude ptát. Pro jistotu se nebude ptát ani přednášejícího pedagoga, aby to snad příště nedal k lepšímu před spolužáky.
A ten cizí odborník, lékař? Nu, tomu se přece dá zatelefonovat a domluvit si u něj schůzku. Ten přeci musí zachovávat tajemství. Ostatně do školy přijde přednášet až zase za rok, to už na nějaký okamžitý horký problém zapomene, i kdyby nechtěl.
A co ministrovi lobbisti nebo lobbisty ochočený pan ministr? Tak ti spustí vymývání mozků silnějším informačním tokem. Připravme se na to.
