Při sledování médií kroutíme hlavami, nešetříme vulgárními výrazy a diskuzi končíme rezignovaným mávnutím ruky s posledním zamumláním něčeho o Absurdistánu. Kteří? Kteří jsou to ti, co nadávají na Absurdistán? A kteří to jsou ti, co spokojeně tleskají, mlaskají, chrochtají a podupkávají si nad plnými koryty v teplých a bezpečných chlívcích?
Kdo by chtěl sčítat škody vládnutí posledních vlád, ani by se nedobral konečné hodnoty. Vždyť se toho tolik podařilo ututlat a tolik se tutlá, respektive zametá za účasti hlavního zametače a všelijakých povolaných vyšetřovacích komisí. Vrchní zametač Rampula se vrací do funkce, na trůn, či na vartu, jak se komu líbí, a dohlídne na to, aby sčítání škod na příklad v kauze MUS a dalších s ní spojených nevzalo snad nějaké přesnější obrysy.
Netroškařit na jedné kauze znamená zůstat trochu nad věcí. Nejde to lehce, a navíc pohledem nad věcí registrujeme zadlužený stát. Uváženě čas od času se ozve pan ministr Kalousek se svými výpočty dluhu každého občana vůči státu – jedna malá hlava a hned velký dluh. V ČR se človíček narodí a už má stotisícové dluhy vůči státu. Jak to ten stát dělá, že takhle pohotově generuje dlužníky?
Práce ministrů a jejich poradců, asistentů, ba i asistentek a poradkyň, které zhusta proslaví opsaná dizertační, diplomová nebo maturitní práce, musejí dřít jako koně. Jinak si nelze vysvětlit tolik péče o předražené státní zakázky, arbitráže vedené proti ČR, vzniklé za podivných okolností u firem taktéž vzniklých tak nějak za podivných okolností.
Běžní občané kolikrát ztrácejí souvislosti a orientaci, a tak tápou v tom, kdo je na čí straně. Je to způsobeno přebíháním výše postavených policistů i významných advokátů ze strany státní moci do gangů, páchajících kriminální činnost vysoce organizovanou, výborně zajištěnou a nad míru lukrativní.
Rok co rok média přinášejí objevné úvahy o tom, že úplatnosti úředníků zabrání jen vysoké platy, mzdy a odměny. Rok co rok se dozvídáme o vyplacených opravdu závratných odměn těmto úředníkům. Rok co rok se zaslouží úplatní úředníci a posouvání ČR v žebříčku korupce stále výše.
V ČR vykvetl ohromný business s dluhy, ať již domnělými, skutečnými, neplatnými, velkými i malými. Dluhy se mají platit, o tom by nemělo být pochyb, ale ve chvíli, kdy na dluzích vydělávají přede vším exekutoři, zatímco na věřitele mnohdy nezbude a dlužník kvůli malému dluhu přijde o majetek stonásobně převyšující hodnotu dluhu, vyvstane otázka, zda jde o splácení dluhů nebo business pro exekutory. Vyděračský exekutorský business mají problém zastavit či jen omezit i soudy.
To je ovoce, které plodí košatý strom demokracie v ČR po 22 letech pěstování, zalévání, hnojení a evidentně ni žádného prořezu prohnilých větví. Ovoce také poněkud prohnilé, prolezlé červy mamonu a korupce a vonící omamnou vůní peněz a touhy po moci.
Podle popisu toho, co jsme si v ČR zavedli, lze soudit, komu tento stav vyhovuje. Těm, co jsou u moci a díky svému výsadnímu řídí společnost i ekonomiku státu tak, aby ČR z hlediska ekonomicky, politicky i společenského dění byla přesně tam, kde je. Korupce, vazby politiků s ekonomickými klikami, které tyto politiky de facto udržují ve funkcích proto, aby oni na oplátku podporovali jejich rozvoj prostřednictvím státních zakázek, to je stav, který vyhovuje těm, kteří z něj těží.
Nemusíme jmenovat, stačí uvést ty, co se díky postavení dobrali závratných odměn, i když písemné práce musejí opisovat a odbornou praxi nejsou schopni doložit. K nim přičtěme ty, coje do funkcí dostali, neboť ani jim nezáleží na tom, jak erudovanou práci odvedou. To, na čem jim záleží, je nepozlobit své ekonomicky silné chlebodárce a udržet si jejich podporu na co nejdelší pobyt u státních koryt.
Nezapomeňme přičíst i armádu kontroverzních podnikatelů, kteří by zdravé podnikatelské prostředí nepřežili a za své manipulace v konkurzech a odevzdanou práci by v civilizovaném státě, kde platí právo, skončili v chládku. Přičtěme i ty, kteří dokázali prošpikovat české zákony takovými paragrafy, díky nimž uhnuli s výdělkem do daňových rájů, odkláněli toky peněz přes soukromé účty, zmatky s klasifikací zboží využili k záměně podobných druhů, na čemž vydělali balík na nepodobnosti cen, a ty, co ve světě politického businessu dokázali poradit a navázat kontakty s těmi správnými lidmi, stranami a klikami. Těm všem, a že jich není málo, vyhovuje sociálně ekonomicko-politický stav ČR současnosti.
Komu tento stav nevyhovuje? Mnoha lidem, také jich není málo, dokonce jich je mnohem mnohem více, než je těch na výsost spokojených. A co hůře – oni de facto tento systém, respektive ty, co na systému profitují, podporovali a mnozí podporují dodnes. Jak je to možné? Je to tím, že jsou ekonomicky slabí, společensky roztříštění a v systému ekonomicko-politických klik dezorientovaní. Nejsou u moci a nikdy nebudou, nikdo z vládnoucích kontroverzních podnikatelů nestojí z jejich strany o nic jiného, než příspěvky zvané daně a odvody do různých kapitol účetní knihy. Dále již do účetní knihy nenahlížet.
Jak to ta masa nezorientovaných provedla, že tak ochotně poskytla ekonomickou moc těm, co se sami vyvolili a svoji moc upevnili? Vytvořila hodnoty a odevzdala jim je. vybudovala firmy a know-how a rozdala jim je v kupónové privatizaci, hlavně si ale pak přivlastnili to, co za to stálo, sami. Naspořila si na důchody a nechala si naspořené peníze odklonit jinam.
Další lidi do důchodu neodcházejí, jak stála dohoda, kdy nastupovali do svého prvního zaměstnání. Teď, po třiceti letech zaměstnání čekají na státní důchod jakožto nezaměstnaní v evidenci na úřadu práce a vůbec jim nevadí, že podle původních pravidel by již brali své důchody. A tak i jimi vytvořené dohody zůstaly ku prospěchu těch, kteří jimi nakládali.
Proč jsou tak trpěliví? Nechali si namluvit, že to tak musí být. Neptají se proč a neprotestují proti odměnám pro ministry a jejich půvabné i méně půvabné asistentky a všelijaké asistenty. Aby bylo pro ně, nemůže být pro důchodce. V tyto dny se dal slyšet i ministr financí s prohlášením, že i když odchod do důchodu je časově odsunut, navíce se důchody zmrazí.
Nejen důchodci mají důvod k nespokojenosti, ale i rodiny s malými dětmi, také studující, ba i zdravotně postižení jsou nespokojeni s tím, co si z ČR vytvořili politicko-ekonomické kliky. I pracující za průměrný a nižší plat jsou nespokojeni. Těm všem sociálně ekonomicko-politický stav ČR, ani postavení na žebříčku korupce nevyhovuje.
Ekonomové vzkazují, že vládou navrhované reformy jsou razantní, ale potřebné. Bohužel ekonomové nenavrhli vládě, aby razantně zasáhla na výplatnici pro minstry a jejich koně, případně kobyly. Právě to je ale ten klíčový moment, proč některým vybraným, privilegovaným a ekonomicky angažovaným vyhovuje sociálně ekonomicko-politická situace v ČR, zatímco jiným, kteří na blaho těch vyvolených doplácejí, tato situace nevyhovuje.
Ekonomové mají samozřejmě pravdu – je třeba razantního zásahu. Je třeba dohledat zašantročené miliardy a vrátit je do státní pokladny, napravit účelově zavedenou komplikovanost a nepřehlednost zákonů, nastolit jistotu budoucnosti v podnikání, tedy ve smyslu, že i příští rok budou platit stejné zákony, jaké platí letos. Je třeba dohledat ulité daňové odvody a peníze, vyvedené tunely přes státní zakázky do daňových rájů na konta lidí, kteří i nadále účinkují na české politicko-ekonomické scéně.
Jak to provést, když zatím spolu drží basu všichni ti státní zástupci, soudci, exekutoři, politici i kontroverzní velkopodnikatelé, fotbaloví a jiní bossové, co mohou za tento stav a zároveň na něm profitují, takže nemají důvod něco měnit? Možná někdy, až si začnou sami navzájem škrtat přes své rozpočty. Nebo někdy, až to jejich přitahování řetězu překročí mez únosnosti a řetěz se přetrhne. Ale zatím … zatím to vážně vypadá, že tenhle prý Absurdistán vyhovuje všem.
