Klip o pracujících Romech, co nejsou vidět

Klip o pracujících Romech, co nejsou vidět je prý vtipný. To teda je, možná. Ale je i sporný, to určitě. Co tím chtěl autor říci?

Že snad pracujícího Roma neuvidíme? Či snad že sen o lopatě, koštěti a krumpáči, ba i šroubováku, co samy pracují, je sen pouze romský? Copak my už dávno nemáme svoje Se? Ať Se uklidí, ať Se vyluxuje, ať Se nakoupí, ať Se umyje nádobí. … kupa práce pro to Se, jak se zdá.

Jestli chtěl autor klipu naznačit, že než přinutíme Roma máknout na práci, to spíše probereme Se z nečinnosti a rozhýbeme lopaty a košťata jako na černém divadle, tak to teda pěkně děkuji.

Tak či tak, mně osobně je fuk, kdo koště ovládá. Nechť ale dostane zaplaceno podle odvedené práce. Na příklad, když parta Romek sedí v parku na lavičkách a vede intelektuální rozhovory, zatímco pytle, lopaty, kleště a košťata jim hlídkují u nohy jako ti psi nejvěrnější, nechť jim obec nevyplácí dávky v hmotné nouzi. Není od nich odvedená práce – ať ani nejsou pro ně koláče.

Na druhé straně, když pracuje Vietnamec, bílá kůže nebo Rom, nechť dostane zaplaceno za odvedenou práci. Stejně jako je nevhodné dělat si z nezaměstnaných lidí rukojmí, stejně tak je nevhodné nedokázat naplánovat sezónní práce, třeba i sezónní zametání, nebo odklízení sněhu, pak ale na sezónní práce najmout a zaplatit pracovní síly.

Tvořit klipy o tom, jak se někde uklízí samo, to je sice povzbudivé i zábavné zároveň, ale proč ten neviditelný je rovnou Rom? Proč to není bílá kůže nebo jiná národnost? Copak na práci všech ostatních netřeba reklamy? Budeme dělat reklamu na práci Romů? Nota bene, když tu práci aby s výkonným světlometem pohledal?

Udělejme to jednodušeji. Za práci peníze, bez práce nic, ani kdyby dotyčný chráněný občan odnesl kleště a pytel do parku a pak se vrátil k úřadu alibisticky s kilem odpadků sesbíraných za 4 hodiny. Kilo papíru – 3 kačky a basta, ať už je donese bílá kůže nebo Rom.

Možná Romy bude k práci lépe stimulovat jednoduché pravidlo: za práci peníze, bez práce nejsou koláče, tedy ani peníze. Co tak umět zadat práci a umět ji zkontrolovat a převzít. Podle výsledku kontroly dát příspěvek v hmotné nouzi, nebo dát jen pětinu příspěvku v hmotné nouzi, nebo nepřiznat nic.

Tohle pochopí každý a klipy o tancujících košťatech a lopatách, si ušetříme, respektive můžeme je pustit dětem před spaním hned po pohádce Obušku, z pytle ven. Tam obušek přece také tancoval sám. A kdo ví, kdo ho vlastně měl v ruce.

Navrhuji, a tohle opravdu myslím vážně, abychom si vážili všech, co jsou vidět u košťat, lopat a krumpáčů, a nezaměňovali je za nějaké neviditelné stíny, kdežto ty, co nejsou vidět, jak pracují s těmito nástroji, abychom neodměňovali za práci, když při ní nebyli vidět, a už vůbec ne, abychom na ně pěli obdivné ódy a přesvědčovali národ, že sice nic nevidí, ale nové šaty tam jsou.

To bychom fakt byli směšní jako ten císař v nových šatech bez šatů. A kromě toho, že by to bylo docela směšné, bylo by to i docela otřepané, nic originálního, ani vtipného, jen tak trochu k politování. Vtipné je pouze to, že za tak naivní klip někdo ještě shrábne honorář a dostane jako bonus reklamu zadarmo na internetu. Ale je to vtipné jen chvíli, než člověk dohlédne kousek dále než jen na špičku svého nosu.