Katastrofa jménem Engel

Agenti Engel a Kubek to lékařům vymňoukli. Pan Štěch, bývalý odborářský matador, nyní farizejsky radí, aby lékaři vzali zpátečku a zvolili jinou formu protestu. Pozdě, farizeji, výpovědi platí a veřejnost už ví, co má od takto protestujících lékařů očekávat. Je to jejich exodus a pacientů exitus. Přečetli jsme si to na sanitopohřebáku, roztomilém symbolu akce „Děkujeme, odcházíme, i když nemáme kam“. Na propagátory takového hesla tedy už nespoléhá ani veřejnost, ba dokonce ani mnozí ředitelé nemocnic.

Proč by měli ředitelé nemocnic brát kverulanty a neloajální egoisty zpátky? Aby si pěstovali půdu pro další podobné problémy eventuálně pro kupčení se zdravím pacientů ve stylu „zaplať a pak tě budu léčit, jinak nehrábnu“? Každý ředitel je jenom rád, když se mu tak lehce odhalí ti, co s ním nejsou loajální, na které se tudíž nemůže spolehnout, zvlášť když dají dobrovolně výpověď sami, aby on se svojí výpovědi jim nemusel ztrácet čas a peníze.

Ostatně, bude-li mu někdo chybět do týmu, obrátí se na úřad práce, aby mu někoho vhodného zkontaktoval. Možná už má sám někoho vyhlédnutého, s nímž je domluven, a čeká jen na vhodnou příležitost, aby ho zaměstnal. Tak to totiž dnes chodí. Po známostech vše, bez známostí nic, ani slušná práce v oboru za slušný honorář. A že lékaři byli honorováni na české poměry opravdu slušně.

Bohužel pan Voleman zase radí lékařům špatně. Vyzývá je k tomu, aby se na ÚP neregistrovali, protože jim prý stačí zvednout telefon a místo mají hned. Jeden velmi dobrý důvod, proč se registrovat na ÚP je ten, že stihne-li se registrace do tří dnů od skončení pracovního poměru, nemusí si jedinec vyběhat placení zdravotního a sociálního pojištění. Stát to za něj udělá od prvního dne, následujícího po skončení pracovního poměru.

Nikde není řečeno či psáno, že pracovní místo lékař sežene na první pokus. O stejné pracovní místo může bojovat s více uchazeči, případně s někým ze známostí, příbuzenstva nebo jinak zajímavým konkurentem, který uspěje s jistou pravděpodobností přede všemi ostatními.

Pokud se lékař rozhodne vrhnout do svého businessu, pak by z ÚP mohl získat i drobné pro začátek podnikání. Na jedné straně odboráři říkají, že lékaři jsou svéprávní vzdělaní občané, kteří snad prý chápou význam výpovědi, a proto je nebude nikdo vodit za ruku. Na druhé straně jim odboráři stále radí tak, aby lékaři sami na uposlechnutí těchto rad doplatili. Rady podat výpověď, pak zákaz ji stáhnout, nyní neevidovat se na ÚP vysloveně škodí těm, co na ně dají.

Připomínají mi půtky z mateřské školky, kdy někdo něco vyvedl a hájil se tím, že mu to nakukal ten nebo onen. Tehdy paní učitelka obvykle odvětila: „A když ti řeknu, skoč z okna, tak skočíš?“ Tak na tohle, paní učitelky z MŠ, nyní pozor, někteří budoucí lékaři by mohli skočit.

Jak na příklad pan Engel dostál svému slovu, že do konce ledna bude situace pro lékaře ve výpovědi vyřešena? Nijak, řešení laskavě přenechává úřadům práce a další hlásání prostřednictvím médií přenechává neméně laskavě panu Volemanovi. Namísto toho, aby vyjednal s ministrem Hegerem kompromisy, což mohla být 1,5 miliarda Kč přidaná k platům pro lékaře, 0,5 miliardy Kč přidané k platům pro další zdravotní personál a příslib zahájení reforem, na čemž se dalo v klidu dále pracovat třeba další půl rok, arogantně urazil ministra a občany-nelékaře, ať zdravé či pacienty, od základního po akademické vzdělání, ba i všech věkových kategorií. Jako bonus nejspíše urazil i ty lékaře, kteří výpovědi nepodali, čímž elegantně ztížil těm ve výpovědi možnost návratu do kolektivu.

Nechce se mi věřit, že by pan Engel, či pan Kubek, nebo i pan Voleman požívali tolik důvěry mezi zbývajícími asi 3500 lékařů ve výpovědi, že by oni jejich radám nadále naslouchali a následovali je. Rada pana Štěcha zařadit zpátečku je fatálně pozdní, takže nyní již k ničemu.

Nejlepší asi bude podívat se realitě do očí a uznat, že nyní každý lékař ve výpovědi hraje sám za sebe, že na trhu práce může získat buď lepší nebo horší místo, než to, ze kterého odchází, nebo že nemusí získat místo ve svém oboru, dokonce že nemusí získat žádné místo. Každým rokem dost lékařů i celých týmů přechází z jednoho zařízení do jiného, třeba i proto, že se změnilo vedení. Změna zaměstnání přece není katastrofa. Pracovat i s přesčasy za 70 000 Kč měsíčně přece také není katastrofa.

Katastrofy jsou různé, jedna z nich, zdá se, má jméno Engel. Jestli ne rovnou katastrofa, pak je to jistě synonymum pro rozvrat vztahů a ztrátu důvěry mezi lékaři samotnými, mezi lékaři a ostatním zdravotním personálem, mezi lékaři a pacienty. Ztráta důvěry v tak velkém rozsahu, když k tomu přičteme pošramocení renomé lékařského stavu, je vlastně taková jedna slušně vyživená katastrofa.

Uznávám, že někdo řekne, že vlastně o nic nejde, pak pro něj asi bude jméno Engel synonymem pro stav, kdy o nic nejde.