Miroslav Singer v rozhovoru pro HN, zveřejněném dne 9.1.201, uvažuje o odstřižená Řecka z Eurozóny a naplno říká, že požadavek, aby země neplatící eurem Řecku půjčovaly, je krycí manévr. Co má tento manévr krýt, to neuvádí. Jestliže zůstaneme u pojmu manévr, pak bychom se mohli zamyslet nad tím, kdo takto manévruje a s kterými zeměmi.
Prostřednictvím vysávání peněz přes řecký dluh manévruje nejspíše Německo a Francie. Ekonomiky těchto zemí totiž díky toku financí z evropských zemí do Řecka mají zisk. Ten do nich proudí přímo z Řecka, a to dílem splácení dluhu, jinak nedobytného, a dílem za nákupy zboží, jinak nepotřebného, na příklad ve formě zbrojního arzenálu.
Jaká je tedy funkce Řecka ve společenství států Evropské unie? Je to tunel, kterým proudí finance jiných států do státních, případně i soukromých pokladen v Německu a Francii. Takový tunel samozřejmě bude nekonečný. Ostatně i Řecko opět avizuje hlad po dalších dotacích, půjčkách, zkrátka po další dávce financí.
Bez spolupráce s řeckými státními úředníky by to nešlo. Tím je zodpovězena případná všetečná otázka, proč Řecko nešetří na státní správě. Osud další finanční pomoci evropských států tedy bude dílem sytit konta těm, co pomáhají tunelovat finance zemí eurozóny tunelem Řecko na účty Němců a Francouzů.
Nabízí se otázka, kdy si Řecko řekne o další pomoc, případně kdy tunel bude neúnosnou zátěží a státníci zemí eurozóny se začnou zajímat o peníze, které z jejich země odešly tunelem do Německa a Francie. Pokud jsou správně vybraní europoslanci, je velká šance, že taková revolta se nespustí hned tak rychle. Spustí se vůbec někdy, nebo budou země eurozóny takto anektovány k ekonomikám Německa a Francie na věky věkův?
Možná se máme ptát Mezinárodního měnového fondu, co o tom ví, možná samotných europoslanců. Jenže kdo se moc ptá, moc se dozví. To si řekl už pan Pštros, zavřel oči i zobák a zapíchl svou ubohou hlavu do první pískové duny, kterou viděl. Od té chvíle již nic neviděl, ani neslyšel, a tak u té duny dosud stojí se zadkem vystrčeným k nakopnutí pro toho, kdo si zamane.
Tak to si řekl pan Pštros. Ne každý je ale takový jako pan Pštros. Na ty nezkrotné a vzpurné, co se nedají odstrčit a chtěli by se ptát a zasahovat do hladkého tunelování, odjakživa platila korupce – nahodit, lehce zkorumpovat, zatáhnout do sítě korupce a za stálého přiživování finančních toků tunelem udržovat ve spoluvině. Jedno kopyto pro tunely všech rozměrů i národností, Řecko nevyjímaje.
Jen to na tohle kopyto nasadit a půjde vše podle plánu: nejprve malý dluh, pak velký dluh, pak pořádný dluh, pak už Řecko nedáme a nakonec se zjistí, že životní úroveň v Řecku je téměř stejná jako v době spuštění projektu, zatímco životní úroveň v zemích, co Řecku pomáhaly, spadla o několik stupňů níže. Nebudeme si přece namlouvat, že řízenou pomocí Řecku stoupne životní úroveň v pomáhajících zemích. Stoupne v těch zemích, které peníze z Řecka kasírují. A to je Německo a Francie. Stoupne na úkor těch, co tunel Řecko dotují..
