Jak v ČR chráníme zločince a jak umíme umlčet svědka

Po přečtení článku o úniku jména utajeného svědka v kauze Pandurů, přirozeně i s uvedením onoho jména a domicilu svědka a podotknutím, neutajených svědků v kauze je více mě obešla hrůza z toho, že tým pana Rampuly, vrchního státního zástupce má jednak v popisu práce kontrolovat práci České policie, jednak je Českou policií vyšetřován za únik tak významných informací.

To samo o sobě zní paradoxně a úděsně zároveň. Zvláště pro pamětníky postulátu paní Kočí: Nevadí, že John má celou polici, my totiž máme celou justici.

Jak se tohle mohlo stát? Jednoduše. Protože vyšetřování popoháněné z Rakouska se v Česku nějak zadrhlo, rakouská strana poskytla svoje materiály české straně v dobré víře, že se věci dají do pohybu. Daly. Jenže špatným směrem.

Špatnost směru, jakým česká strana vyšetřování kauzy poslala, vidím ve více atributech. Jednak česká justice svojí nekompetentností nebo možná právě kompetentností a sledováním jiných cílů vyzradila jméno důležitého utajovaného svědka, čímž ohrozila na životě jeho spolu s jeho přáteli, rodinou a nejbližšími společníky, kteří zřejmě svědčili ve stejném duchu jako on.

Zároveň připravila půdu pro znevěrohodnění tohoto a zřejmě i dalších svědků, kteří se dají zastrašit a svoje výpovědi odvolají či jinak sami svým chováním zničí jejich váhu, cenu a použitelnost. Tímto chováním samozřejmě i svědci samotní ze sebe udělají zmateně vypovídající figurky, jež zvát, aby svědčily u jakýchkoliv kauz či rozklíčování vazeb je zbytečné, naopak ten, kdo se na jejich svědectví odvolá, bude sám označen za směšného, případně za toho, kdo věří na nějaké nepodložené tlachy.

Možná by rakouští vyšetřovatelé mohli zapátrat i po autorovi tohoto šťastného nápadu svědky prozradit české straně, a začít vyšetřovat korupci našich vysokých úředníků od něj. Naši vysocí úředníci se totiž navzájem vždy podrží a nominují tým s krycím jménem vyšetřovací, s určením zametací. Pro tým pak není problém nějakého kverulanta, tvrdohlavě a naivně hledajícího pravdu, buď zkorumpovat, nebo znemožnit, a zapřáhnout do zametání.

Co je ale opravdu velmi špatné, to je snažná pomoc médií jméno svědka vyslepičit do všech směrů, naznačit jeho vazby, pohyb a způsob života a vůbec jen tak mimochodem pustit o něm pár informací. Zúčastnila se tato média: idnes.cz, MF DNES a Hospodářské noviny. Shodou událostí zrovna ta média, co to pěkně natáhla Bártovi a Johnovi za Kočí a Škárku.

Ať si říká, kdo chce, co chce, slova paní Kočí o tom, kdo má policii a kdo justici, se jednou budou tesat zlatým písmem do historie ČR, no zlatým, to nelze zaručit, ale tesat se budou. A ještě se tam možná přitesá, která média měli paní Kočí a oni v hrsti také, nebo alespoň která média a kteří redaktoři jim šli ochotně na ruku.

Foto perex: lidovky.cz