Inspirace pro firmu Skanska

Dobrou inspirací pro firmu Skanska může být jednání firmy BP, s jejímž jménem je spojována obří ropná katastrofa v Mexickém zálivu: http://ekonomika.idnes.cz/bp-chce-po-majiteli-vadne-plosiny-v-mexickem-zalivu-40-miliard-dolaru-1pv-/eko-zahranicni.aspx?c=A110421_083316_eko-zahranicni_spi

Tato firma nežaluje stát ani žádné ministerstvo, nota bene konkrétního ministra, ba ani média, které zprávu roznesla do všech koutů světa, o náhradu škody  za poškození dobrého jména a renomé. Naopak, hledá toho subdodavatele, který se podepsal spolu s ní, případně výhradně  na havárii.

Totéž by měl provést management firmy Skanska namísto kácení cedulí s lakonickým textem Zde stavěla SKANSKA. Tyto cedule totiž touto oznamovací větou nepodávají ani zcestnou, zavádějící, natož lživou informaci. Firma tam skutečně stavěla.

Pokud management po zhlédnutí dotyčných úseků silnic a dálnic usoudí, že zmíněné úseky pověsti firmy čest nedělají, pak by měl zasáhnout nikoli brojením proti pravdě o tom, kdo tam stavěl, ale raději označit a vyhledat viníka stavu silnice či dálnice.

Třeba je to tank, který tudy projel, třeba zemětřesení, třeba povodeň. To se přeci všeobecně nedá ututlat. Třeba nešlo o přírodní katastrofu, ale pouze o katastrofálně odfláknutou práci projektanta, týmu, který zkoumal podloží, nebo dodavatele materiálu, který byl na stavbu použit.

I podle reklamačního řádu se odběratel má obrátit s reklamací na dodavatele, ten už si pak poradí dále, ale nejprve musí reklamaci vyřídit ke spokojenosti zákazníka, jinak mu hrozí postih. Nebo i tento střípek z českého právního systému platí jen pro reklamaci dětských hraček, kočárků a nádobí, ale na velké dodavatele, participující na státních zakázkách se nevztahuje?

Doufám že se management firmy Sjkanska nebude inspirovat u jiného zdroje, který pojednává o nemožné reklamace obuvi, pokud tato byla určena jakožto módní: http://finance.idnes.cz/boty-jste-znicili-sami-zni-modni-reklamacni-zaklinadlo-obchodniku-1c9-/viteze.asp?c=A110420_114817_viteze_sov

Mimochodem, znám případ, kdy jistý filharmonik si na zahraniční šňůře zakoupil v Itálii opravdu krásné a po čertech levné boty. Při prvním dešti se mu na nohou rozpustily a došel bos. Italští kolegové přes slzy smíchu přeložili bosému filharmonikovi dokumentaci k obuvi – šlo o boty do rakve. Jestli tedy zmíněné úseky dálnice také nejsou určeny k použití do rakve.

Ještě mi to nedalo nenajít ve své sbírce vtipných obrázků účtenku z nákupu obuvi.

Účtenka ke zmíněným úsekům dálnice by podle nich mohla vypadat podobně – nejezdit, nechodit, ne horko, zima, mokro a ne déšť.

Chci uvěřit tomu, že management firmy Skanska pochopí, co je oprávněná reklamace, jak se vyřizuje, že má v pořádku veškerou dokumentaci, která stavbu provázela, a že tudíž bude umět najít viníka nebezpečného zvlnění terénu tam, kde podle definice dálnice se očekávalo, že úsek bude ve vyrovnání, náklonu i povrchu tak dokonalý, aby jízda povolenou rychlostí, běžně užívanou na dálnicích, i v tomto úseku byla bezpečná.

Pak stačí oslovit viníka a vyzvat ho k nápravě a úhradám všech vzniklých škod, ba i žalovat ho za poškození dobrého jména firmy, která se podle smluv pod jeho práci podepsala.

Nebo snad mezi těmito firmami panují jiné nežli obchodní vztahy? V tom případě by to chtělo nejprve trvat na vyřízení reklamace ke spokojenosti odběratele a následně nezadat státní zakázku ani dílčí zakázku, nic neodebrat, nekoupit, nezprostředkovat, neplatit.