DONEZ je Docházka nezaměstnaných na Czech point na České poště

Nezaměstnaný bude dvakrát týdně docházet hlásit se Czech point na České poště v čase, který se dozví vždy jednu schůzku dopředu a který musí dodržet s tolerancí plus minus 15 minut. To, že se dozví termín další schůzky na aktuální schůzce, mu má znesnadnit práci načerno. Jak tomuto opatření máme rozumět?

Máme chápat, že stát nedokáže dohlížet na zaměstnavatele a je dostatečně represivními pákami vyvarovat toho, aby zaměstnávali lidi načerno, a tudíž řádně vytvářeli pracovní místa se všemi náležitostmi pracovní smlouvy (dovolená, pojištění, řízení pracovních úrazů atp.)?

Nebo snad stát chce šikanovat nezaměstnané, dehonestovat je a takovým šikanováním napomoci k tomu, aby se u nich rozvinuly choroby ze stresu, jako vysoký krevní tlak, psychosomatické potíže, psychické potíže atp.?

Nebo má jít o diskriminaci nezaměstnaných v přístupu k pracovním pohovorům, kdy musejí předem požádat o potvrzení o účasti s tím, že musejí omluvit svoji nepřítomnost na Czech pointu na České poště v čase jim určeném?

Nebo státní politika nezaměstnanosti je taková proto, aby nezaměstnaní raději z evidence na ÚP vycouvali, čímž by se zlepšily statistiky ČR o nezaměstnanosti, ale také by klesly výdaje za zdravotní pojištění, které stát nezaměstnaným hradí?

Pomůže DONEZ zvýšit zaměstnanost, nebo jen sníží nezaměstnanost právě o procento těch, co psychicky nevydrží a z evidence nezaměstnaných odejdou, i když práci neseženou?

Může být na projektu DONEZ něco špatně a nezaměstnanost fakticky nevyřeší, nebo je jedinečný a nezaměstnanost vyřeší jen statisticky, ale fakticky nezaměstnaní zůstanou bez práce, jen stát ušetří na výdajích na nezaměstnanost?

Kardinální otázkou pro posouzení významu a cíle projektu DONEZ, je otázka předpokladu, z jakého tento projekt vychází. Je-li tento předpoklad vadný, pak i řešení projektu je vadné. Je-li tento předpoklad správný, pak správnost projektu ani tak není sama o sobě dána. Projekt DONEZ je postaven na předpokladu, že nezaměstnaní si za svůj status nezaměstnaného mohou sami, že tudíž nezaměstnanost není vlastností trhu práce, zdecimovaného celosvětovou finanční a ekonomickou krizí.

Projekt DONEZ vychází z předpokladu, že nezaměstnanost zavinili lemplové, grázlové, nefachčenkové a vůbec živlové, kteří pracovat nechtějí, ba právě chtějí zneužívat štědrý sociální systém státu, ale že na sociálním systému státu parazitují také načerno zaměstnaní pracující, kteří pobírají nízké mzdy, riskují, že jejich případné pracovní úrazy nebudou pracovními úrazy, že jim nevzniká nárok na placenou dovolenou, ani se jim nepočítají odpracovaná léta a výdělek do důchodového zabezpečení.

V tomto bodě by oni pracující vypadali jako naprosto inteligenčně nedostateční. V tom případě tedy spíše uvažujme, že na tomto systému parazitují jejich zaměstnavatelé, kteří za černé zaměstnance nenesou odpovědnost stran bezpečnosti práce a pracovních úrazů, nehradí jim placenou dovolenou a nehradí jim žádné, ani zdravotní, ani sociální pojištění, ani nenesou žádné další výdaje, spojené s jejich zaměstnáním. To by vypadalo logičtěji. Pak ale o to nelogičtěji by vyzněly postihy nikoli zaměstnavatelů na černo, ale samotných zaměstnanců na černo. Ostatně zaměstnávání na černo nevymizí ani dvojím hlášením se na Czech pointu na České poště v čase určeném. Práce na černo může přeci být odvedena v jiném čase, opět na černo.

Ten povolaný politik, který projekt DONEZ podpořil, či přímo se svým týmem odborníků na pracovní právo a trh práce vyvinul a uvádí ho v život, by si měl na úvod položit otázku, kterou si já položím na závěr. Jak konvenuje projekt DONEZ s principy demokratického právního státu?

Pokud stát samoúčelně ztěžuje nějaké úkony či chování vybrané skupině obyvatel s odůvodněním, že tato skupina občanů by mohla porušovat zákon, ačkoliv nijak nebylo prokázáno, že by zákon skutečně oni občané konkrétně porušovali, pak takové samoúčelné ztěžování života skupině obyvatel, respektive konkrétním občanům, je v rozporu s demokratickými principy právního státu.

Ptejme se tedy ještě na doplnění informace, kteří občané a z jakého důvodu mají být do projektu DONEZ začleněni. Ptejme se i na to, jak jim budou kompenzovány další náklady, na příklad na dopravu jen proto, aby úřední šiml na Czech pointu řádně nahlas a uspokojeně zařehtal.

Jestliže ale někdo má skutečně povědomost o práci načerno u určitých občanů, pak se ptejme na to, proč není postižen viník, tedy zaměstnavatel, který jej zaměstnal na černo.

Vypadá to, jako by to s řešením problematiky zaměstnanosti vůbec nesouviselo, ale když už to pan Drábek navrhl, pak se tedy ptejme, proč namísto skutečného řešení problematiky práce na černo dochází k šikanování nezaměstnaných takříkajíc a priori a jaksi z principu, možná jen pro pochybně položený důkaz využití Czech pointů a falešnou omluvu existence České pošty v plné síle, počtu zaměstnanců, budov a odměn, nezávisle na klesající kvalitě služby, která pro Českou poštu měla být nosná, totiž doručování zásilek adresátům.