V pátečním (3.8.2011) Hyde parku hostoval pan David Beňák a zdůvodňoval, seč mohl, že na postavení Romů v ČR, jaké v současné době hýbe českou společností i médii, může majoritní společnost, respektive může pětisetletý až šestisetletý útlak Romů, kterému jsou vystaveni na území nyní ČR.
Na rozdíl od něj jsem se zamyslela nad tím, co sám řekl o takzvaném odpadlictví mezi Romy, tedy o stavu, kdy nějaký Rom překročí svůj stín, vystuduje, chopí se práce a splyne s majoritní společností. Tím se totiž prý stane odpadlíkem a na takového na něj jeho komunita pohlíží. Ne tedy jako na příklad, hodný následování, ale jako na odpadlíka, kterým je nutno pohrdat nejméně do třetího kolena.
Na otázku, co je pravdy na to, že ti Romové, co se naučí žít s majoritou, pracovat, studovat, že je jejich komunita vydědí jakožto odpadlíky, pan Beňák konkrétně odpověděl, že dříve to byla stoprocentní pravda, ale dnes už tomu tak není, i když, pravda, najdou se i výjimky. Prosím? Jak dlouho po jím zmiňovanou historii 500 – 600 let soužití Romů, dříve Cikání s majoritou na území našeho státu tomu tak bylo bezvýhradně? Bohužel moderátor nezbystřil a nezeptal se, ale i tak …
Takto vyslovená myšlenka odpadlictví mezi Romy ve mně budí snad oprávněný dojem, že Romové naprosto programově pohrdají životem, který vede majorita, pohrdají majoritou a škodí jí programově, pohrdají i svými lidmi, kteří se rozhodnou žít tak, jako žije majorita. Jinak řečeno – Romové prostě bojkotují život, který pro majoritu je běžný, tudíž budou bojkotovat i povinnosti, úctu ke starším, respekt k osobnímu majetku majoritních občanů, ale také nebudou ctít pracovní smlouvy s občany z majoritní společnosti. Nic nehne s těmi, kteří sami nechtějí. Nechtít je daleko horší, než nemoct, říká jedno frekventované rčení.
Právě na těchto vlastnostech, na vlohách ke komediantství a simulantství, odporu k práci hned a čekání na odměnu v budoucnosti, na bojkotu vzdělávání se do zásoby (co jiného je studium na školách všech typů, než sbírání vědomostí pro strýčka Příhodu, který nemusí přijít) a na tom, že majorita už příživníků s těmito vlastnostmi má plné zuby, staví desítky dalších parazitů.
Ti předstírají práci s Romy, ale ve skutečnosti je podporují v jejich parazitování na majoritní společnosti, pomáhají jim vybojovávat různé ústupky a podpory ze sociálních programů a fondů, ale za tyto dary po nich nic nepožadují.
Naopak obhajují, proč se sociální dávky nesmějí Romům odebrat, ani tehdy, kdy vysloveně překračují zákony, platné pro všechny občany ČR, ani tehdy, kdy neplní své občanské povinnostmi, nota bene přímo spjaté s konkrétními sociálními dávkami.
Navíc sami za svoji nejen neúčelnou, ale přímo kontraproduktivní činnost čerpají mnoho peněz, které by majoritní společnost dokázala investovat účelně jinak. Jak?
Na příklad každému Romovi, který úspěšně ukončí první ročník vysoké školy, by vyplácela stejná stipendia jako všem ostatním studentům podle výsledků jejich studia. Každý Rom, který by studoval na SŠ, respektive na VŠ, by mohl být držitelem karty ISIC a čerpal by díky jí stejné výhody jako ostatní středoškolští, respektive vysokoškolští, studenti. Romové by tak dostali od společností nemalé peníze, ale nikoli jen kvůli humbuku, nebo aby byl klid, ale zaslouženě.
Nebylo by to stokrát lepší, než sypání peněz kontraproduktivně na nějaký kvazi proromský program?
Zastánci Romů ale vystupují jen a jen jakožto zastánci pobírání sociální podpory Romy a zároveň jejich štítění se spolupráce s majoritou, pokud rovnou nejde o kriminální činnost páchanou na občanech majoritní společnosti, nota bene tak dobře promyšlenou, aby se nakonec při vyšetřování zjistilo, že kradl dementní, nesvéprávný ubožák, nebo mladistvý, nebo těhotná matka pěti dětí, kterou ani nelze zadržet.
Zastánci takového chování Romů neustále uvádějí důvody, proč se Romové nemohou začlenit do společnosti, přičemž zatím nenašli jedinou chybu na straně Romů, ale nemají problém vytahovat neustále nějaké domnělé klacky, naházené nebohým Romům pod nohy majoritní společností. Tou společností, se kterou nemají zásadnější problém žádné jiné minority, žijící na území ČR.
Kde je tedy chyba? Já tvrdím, že velký díl viny za své postavení nesou samotní Romové a neméně významný podíl na jejich postavení mají ony parazitické proromské organizace, které ač se mnohdy kryjí za názvy „pro menšiny“, nijak nepracují pro žádné jiné menšiny, ale o to horlivěji napomáhají Romům v jejich tradičním přístupu k problematice soužití s majoritou nejen v ČR, ale fakticky i jinde ve světě.
Myslím si, že česká majorita může veškeré nadávky do rasistické společnosti se stoickým klidem odvrátit poukázáním na příklad na to, že ostatní národnostní menšiny, pobývající na území ČR, naprosto nesdílí tytéž problémy, kterými ve vztahu k romskému soužití neustále operují právě vypočítaví Romové a jejich neméně vypočítaví zastánci.
Vypočítavost je lidská vlastnost, která spolu s jinými žene lidstvo ve vývoji vpřed. Ctěme ji tedy. Pak ale nedává smysl vypočítavost Romů a proromských sdružení proti ovčí měkotě, toleranci a naivitě majoritní společnosti. Zřejmě by bylo na místě, aby i majoritní společnost v dané věci projevila vypočítavost, tudíž jednou rukou bude dávat a druhou bude hned brát.
Pokud tuto vypočítavost nazveme Účetní knihou soužití s Romy, pak tato vypočítavost na obou stranách dává význam. Přimlouvám se za to, aby takovou účetní knihu už konečně povolaní lidé zavedli a na každé stránce porovnali a vyhodnotili podtrženo – sečteno a neustále bedlivě sledovali „Má dáti – Dal“. Dluhy se neodpouští, naopak s časem rostou. A ještě něco – protekce v dobrém obchodě nemá co dělat.
Dělat něco špatně lze nespočetně způsoby, ale správný bývá zpravidla jediný. Zatím stále taháme karty z té nespočetné kupky, zkusme to tedy s takovou účetní knihou a kontrolami vždy, než otočíme další list. Hlavně to ale zase nepopleťme v tom smyslu, že Má dáti i Dal platí majoritní společnost. To bylo opravdu fatálně špatně.
