Smrt i záchrana v přímém přenosu. Sláva, o kterou nikdo nestojí

Život je dar a máme ho jen jeden. Jediná jistota v životě je smrt. Dvě věty, které obsahují tolik pravdy, až z toho běhá mráz po zádech.

Uvědomujeme si to ale dostatečně? Chováme se podle toho? Když každý den pročítám novinové titulky, tak takový pocit bohužel nemám. Jedna tragédie střídá druhou, zabíjíme se navzájem, zabíjí nás nemoci, zabíjí nás naše blbost.

U toho posledního bych se ráda zastavila, a to v souvislosti s nedávným případem dvou mladých dívek z Mostecka, které si svoji zběsilou jízdu v autě s tragickým koncem natáčely na mobil a živě přenášely na Facebook.

Proč překračujeme hranice?

Předně bych chtěla vyjádřit politování nad celou tragédií a hluboký soucit s rodiči zesnulé řidičky
i zraněné spolujezdkyně. Jsem profesí zdravotnická záchranářka a jsem zvyklá, myslím si, na hodně. Video, které jedna z dívek pořídila, se mnou ale stejně otřáslo. Jsem totiž také matka. Viděla jsem v něm nevyzrálost, mladickou nerozvážnost, nezodpovědnost, pohrdání životem vlastním i případných dalších účastníků nehody.

Padla na mě úzkost z vědomí, že je už dnes opravdu všechno online.  Díky sociálním sítím můžeme vidět zrození i smrt doslova v přímém přenosu. Je to tak správné? Vzpomněla jsem si ale také jako poslankyně na tzv. řidičák na zkoušku, který bych viděla ráda v českém právním řádu.

Co ty dívky vyhecovalo? Že mohou jejich přátelé vidět, jak jsou „husté“? Proč jim vůbec nevadilo, že překračují dopravní předpisy? Proč? Tisíc otázek, které nevrátí život jedné krásné holce a nevymažou z paměti tuto událost její kamarádce, nezmírní utrpení jejich rodičů.

Nezbývá než doufat, že se jejich osud stane výstrahou pro další hazardéry, kteří jsou schopni pro zábavu riskovat i to nejcennější, co mají. Že záchranáři budou mít o to méně výjezdů k událostem, kdy umírají mladí lidé. Takové případy patří k těm nejhorším, emocionálně náročným, k těm, které se nevratně zarývají do paměti.

Jak zachránit život

Dívky se vybouraly, ale mobil natáčel dál. A tomu bych se chtěla věnovat. Tomu, že jsou mezi námi lidé, kteří se nebojí, překonají vlastní obavy a jde jim o to prostě pomoci. Takoví lidé přispěchali
i k této nehodě a patří jim můj velký obdiv, protože se zachovali správně.

Ne každý ale ví, jak v situacích, kdy jde o život, postupovat. Svědkové takových nehod občas dokonce panikaří, nechovají se racionálně, naříkají a pláčou místo toho, aby poskytli první pomoc. Nebo se příliš bojí, aby raněné osobě neudělali něco s páteří. Každá situace je sice jiná, všechno má ale svá pravidla, která bychom měli nosit v paměti.

Základem je samozřejmě zavolat složky integrovaného záchranného systému: ZÁCHRANKU (155), POLICII (158) a HASIČE (150). Existuje ale také aplikace Záchranka, skoro každý má dnes chytrý telefon, neměl by tedy být problém si ji stáhnout. Linku 112 vytáčejte v případě, že jste mimo signál nebo v zahraničí.

Dobré je rychle zjistit, kde jste, co se stalo a kolik je na místě zraněných a jaký je jejich stav. To budou první otázky, na které budete muset odpovědět. Pokud vám nehrozí nebezpečí, volejte přímo z místa události. Poslouchejte instrukce dispečera, navede vás krok za krokem, jak správně poskytnout první pomoc, než přijede záchranka. Do jejího příjezdu nevolejte nikam jinam a nechte mobil zapnutý, může se stát, že vám budou volat zpět.

Pokud je to možné, používejte gumové rukavice. Pokud postižený nedýchá nebo dýchá špatně, sedí
v sedadle a nejde položit,  záklonem hlavy mu uvolněte dýchací cesty. Může se stát, že bude mít raněný tepenné krvácení, které bude nutné ihned zastavit, a to buď tlakovým obvazem, event. zaškrcením nebo stlačením prstů do rány.

Snažte se dotyčného udržovat v teple přikrytím. V žádném případě mu ale nepodávejte žádné tekutiny nebo jídlo a manipulujte s ním pouze tehdy, když mu bude třeba uvolnit již zmíněné dýchací cesty. Případné prudké pohyby, předklony, záklony a rotace hlavy by mohly stav zraněného akorát zhoršit. Pokud je v bezvědomí, ponechte ho v poloze, ve které se aktuálně nachází. Pokud je při vědomí, mluvte s ním, pokuste se ho zklidnit. Podobně jako paní, která je zachycena ve zmíněném videu.
Byla dokonalá, i pro mě je hrdinkou.

Jana P.