Jednoočka, osmičkový týden a hladový vlk

Období druhé půlky srpna se letos u nás nese ve znamení osmiček. Nejprve slavíme s mužem dvacet osm let od uzavření manželství, o dva dny později slaví náš děda, respektive táta mého muže, osmdesáté osmé narozeniny.

„Mužem“ a „ženou“ jsme se stali po asi sedmi měsících randění, svatba proběhla ve středu a dort vlivem horka odtekl, nicméně akce to byla podařená, a na rozdíl od lehce neromantické žádosti o ruku, která jí předcházela, i dojemná. Když se nad tím tak zamyslím, tak věta ve vlaku při cestě do práce: „Co kdybychom se vzali?“, vlastně ani žádostí o ruku není :)

Od té doby uplynulo už mnoho času a odteklo mnoho vody ve Svratce, snubní prsteny ze žlutého zlata jsme vyměnili za pevnější, a hlavně větší, z chirurgické oceli. Nabízí se i srovnání, že vlastně i naše manželství je asi z oceli, protože toho už muselo hodně zvládnout 😊

Určitě mega hodně toho musel ale zvládnout a zažít i náš děda. Když pomyslím, že se narodil ještě „před Hitlerem“, první krůčky zkoušel za nacismu, studoval a pracoval za komunismu - je to neuvěřitelné. Zažil pracovní umístěnky, prvomájové průvody, dovolené na Balatonu, dva a půl roku základní vojenské služby. Zažil cinkání klíčů a návrat k demokracii. Zažil jedenáct prezidentů a tři desítky premiérů. Prostě chodící historie.

Pro mě osobně zůstává ale hlavně člověkem, který se nezalekl nikdy žádné výzvy (a že jich, a i praštěných, bylo), který si vždycky zachoval „tvář“ a charakter, a zůstal hlavně našim fajn dědou, který umí pojmenovat prase domácí latinsky, ví, kdy se sází brambory, pokosí dvacet „árů“ jeteliny a pozná na střeše samce holuba od samice. Děda, který se nezalekl pohlídat naši půlroční Marušku (co na tom, že jí přebalil plínku lepítky obráceně), ani jet se čtyřmi vnuky na kole přes celou Moravu.

Děda, který s babičkou vychoval tři děti, kterým kromě mnoha jiného vštěpoval, že svoboda člověka a lidská práva je něco, za co se musí člověk postavit a bojovat. Aneb jak pravil Jean de La Fontaine ústy hubeného vyhladovělého vlka, že za nic na světě, ani za ty nejlepší kosti, nevymění svoji svobodu. Raději bude hladovět, než aby nosil obojek.

PS: To, že je dnes 21.8. je skutečně jen v mém „osmičkovém“ týdnu náhoda 😊