Stop diskriminaci!

Celým světem hýbe protidiskriminační vlna, menšiny se bouří, vítězí, i ty ženské si 20 a více let po zážitku ponížení dovolují dovolávat svých práv a co já?

Multikulti bují, ochránci zvířat jsou jen krok od zákonů, aby když my je, tak i oni mohou beztrestně požírat nás a nikomu to ani už nepřijde divné.

Ale teda mně to divné trochu přijde. Budu konkrétní. Šel jsem večer vyvenčit naši Rézinku. A jak tak ona tam po tom parku pobíhala a sem tam močila, sem tam čenichala a užívala si, přišlo to holt i na mě. Inu, příroda. Nejsem už nejmladší, zapomněl jsem si prostě před procházkou odskočit.

Ale to ne, pořád někdo okolo chodil, vůbec nehrozilo, že bych zašel nenápadně za keř. Napětí se stupňovalo, co vám mám povídat. Až nakonec dosáhlo nesnesitelnosti a já prostě šel za nejbližší rostlinu a neohlížel se, kdože je to za mnou. Chyba...

Byl to strážník. Uznalý, počkal, až dokončím dílo a až pak - vlídně - povídá : "Ale to nemúžete, pane, víte, co jste právě udělal?"

No, vím, ale zatvářil jsem se asi tak , že nevím, a tak si odpověděl sám: "Způsobil jste veřejné pohoršení, a na to jsou paragrafy, víte?"

Něco o těch paragrafech tuším, ale před ním jsem dělal hloupého až naivního: "Jen jsem počůral keř, stejně jak to předtím udělala moje fenka, co je na tom pohoršujícího?"

"Ona nepohoršovala, ale vy jo, pane, vy jo..."

"Moje fenka může a já ne?

"Ona může, je to pejsek, ona může i kálet, když to po ní uklidíte, ale vy ne , pane, vy jste člověk! To víte, veřejné prostranství není záchod pro každého."

Už jsem nic nenamítal.

Byl to srandista, nemýlil jsem se. Pokutu jsem nedostal,

Popovídali jsme si trochu o náročnosti služby MP strážníků v Praze, o nesmyslnosti mnohých norem, ba i o vztahu psů a lidí obecně.

A já mu slíbil, že napíši něco na téma rovnoprávnosti lidí a psů. Že bychom jako i my lidé měli mít možnost se vyčůrat na veřejném prostranství, protože rovnoprávnost snad má být a diskriminace být naopak nemá a Magistrát by to měl uznat ( jo a taky těm strážníkům na ulici přidat...)

A slibuji na svoji chlapskou čest, že až jednou ten můj návrh na možnost močení na veřejnosti projde, nebudu dále prosazovat rovnoprávnost lidí a psů v tom smyslu, abychom i my mohli na veřejných místech beztrestně kálet, když to po nás někdo uklidí....