Smrt

Mají hovězí v akci, to vem za ty peníze. A taky maj křídla za 69 za kilo, to kup taky. A nezapomeň na bůček, dáme ho do mrazáku.

Žereme mrtvoly. Tedy mrtvá zvířata. A chutnají nám. Mně tedy určitě, skoro se nemohu udržet, abych sem nenapsal několik úžasných receptů. Třeba takové mladé karé na.... no nic.

Když jsem byl malej kluk, za humny byla jatka. Denně tam vodili či vozili dobytek a pak odváželi maso. Jednoho dne jsme tam s dědou odvedli i naši kravku, už asi tolik nedojila a traktor byl na tahání lepší.. Měla jméno a přesto jsme ji tam odvedli.

Skoro každý víkend, kdy měl někdo přijet na návštěvu, děda zabil a stáhl před našima očima králíka a my ho potom snědli.

Slepičky, kuřátka nepočítám, to bylo přece běžné...

Jak na té naší Šumavě napadl první sníh, těšili jsme se na zabíjačku. Prdelačka, jelita, jitrnice, sulc a mozeček, to prostě jindy než přímo na zabíjačce neochutnáte tak dobré. Je fakt, že jednou jsem u exekuce být nechtěl, vepříka jsem chodíval opečovávat a měl jsem ho rád. Ale stejně jsem ho nakonec sežral.

Tlačenka, no. Zvířata jsou na světě proto, abychom je zabili a snědli.

Ještě moje děti to zažívaly. Ale vnoučata už napřímo ne. Ty znají jen regály v marketech s masem.

Nevím, jestli je to dobře nebo ne. Jestli mají vědět, že je vždycky něco za něco. Jestli je dobře vědet, že naše požívání je vykoupeno smrtí. Zvířat.