Poplatky

Poslouchám televizi, dívám se na rádio, případně naopak, takže platím. A tak se MOHU vyjádřit, i když tomu nerozumím.

Poplatky za televizi a rádio hýbou českou mediální kotlinou i sněmovnou. Já se tedy jako divák a posluchač též vyjádřím.

Hned zkraje řeknu, že nechci, aby se s českými veřejnoprávními médii stalo něco podobného jako na Slovensku. Jakkoli jsem jako poddaný Jejího Veličenstva považoval blahé paměti BBC za hodnověrné médium. Slovenští potentáti to udělali jinak, blbě a podle mne schválně blbě, jen společná forma vypadá podobně.

A taky rovnou řeknu, že si rád připlatím, protože současné, velmi delší dobu nezměněné poplatky jsou docela marginální v kontextu mých měsíčních výdajů.

A teď ta ale. Poplatky nejsou jen tak za to, že máte doma televizi nebo rádio, to už dávno neplatí, poplatky se platí za to, že byste MOHLI sledovat nějakou tu vlnku. Ano, vím, že technologie se mění, že pokrok je pokrok, ale tady se opět vrátím zpátky do mé dobré Anglie. Platba za domácnost a výjimky jsou tři, neplatíte jste-li senior, jste-li invalida a platíte půlku, prohlásíte-li, že máte jen černobílou televizi. Tak to tam před těmi dvaceti plus lety fungovalo. A dobře.

Netuším, jak to tam řeší dneska, třeba taky blázní.

Mně opravdu nevadí si připlatit za to, že budu mít možnost dostat veřejnoprávní informaci. Co to je? To je nezaujatá, nezávislá informace od někoho, kdo může klidně stranit pravé či levé, ale odzdrojuje ji, podloží fakty a nebude zaplacenou hlásnou troubou kohokoliv.

A pokud se týká ostatní tvorby, je pro každého, tedy i menšiny v nejširším slovasmyslu. Nevadí mi Stardance, nevadí mi detektivky, nevadí mi magazíny pro neslyšící LGBT minus nebo plus, nevadí mi dechovka ani punk, co mi vadí, když nebude veřejná kontrola hospodaření, co za co a komu.

Obávám se, že politickým kritikům nic z toho, co vadí mně, nevadí. Že jim vadí nezávislé zpravodajství. A proto si rád připlatím, já chci nezávislé zpravodajství.

Co bych uvítal ve veřejnoprávních médiích je, opravit systém kontroly. Podívejte se na to, kdo sedí v kontrolních orgánech a kdo je tam volí/dosazuje. Ve světě jsou známé způsoby, jak to dělat lépe. Fakt.

A samostatnou kapitolou jsou ostatní poplatky za média. Třeba OSA. Průser podle mne začal už dávno. Lobby tehdy prosadila mimojiné poplatek z každého prodaného nosiče, na který by se MOHLO nahrát něco, co někdo vytvořil a bude z toho chtít prachy. A pak už se to jen nabalovalo, a dneska platíme jen za to, že něco máme, co by MOHLO, aniž bychom to možné vůbec znali či chtěli.

Kdyby to šlo takhle dál, asi bychom mohli brzy platit třeba DILIi za to, že máme doma knihovnu anebo dokonce místnost, kam by se mohla knihovna vejít.

Opakuji, rád si připlatím, ale chci vědět, za co a proč. A bojím se, že to současní politici možná umějí udělat, ale nechtějí....