Pevná vůle

Zítra tomu už bude týden a vydržel jsem to! Řekl jsem si minulý pátek v noci "Ne!" a už to dodržuji celých šest dní. Tak se nedivte, že se chci pochlubit. Jsem dobrej!

pokuseni...foto : Zamburak

     No prostě, když ministr zdravotnictví minulý pátek večer vyhlásil v Česku "prohibici" na tvrdý alkohol a když se hned poté začaly rojit zprávy a reportáže a komentáře a blogy na témata okolo alkoholu a jeho nespravedlivé a nesnesitelné dočasné nedostupnosti, řekl jsem si, ano, žiji v jiné zemi, nějaká česká prohibice mne v podstatě nemusí zajímat, ale Honzo, jsi Čech, pojď, zkus to, vyjádři alespoň symbolicky svoji účast s trpícími ve vlasti a taky si odříkej. A to byla ta chvíle, kdy jsem si poručil ono "NE!" a od té doby testuji svoji vůli vytrvat.

      Řeknu vám, nečekal jsem, jak těžké to bude. Jsem asi masochista, ale nedá mi to a každý den si ony zprávy, reportáže, komentáře ale hlavně blogy tady pročítám a o to je to horší. Lidi, jak mě svrbí ruka! To nutkání je k nevydržení. Asi to znáte taky, alespoň někteří, hádám z té mediální hysterie okolo.

     Na druhou stranu mi docela pomáhá, čím jsem. Kdybych byl dejme tomu úředník, v pohodlí své kanceláře, s obrazovkou počítače plnou informací o tomhle tématu před sebou, to by bylo pokušení celý den hned od rána, nevím , nevím, jak dlouho bych odolával. I když samozřejmě, ani úředník takovou věc nesmí v pracovní době dělat, jenže... Znám to, býval jsem i úředníkem.

     Takhle, jako řidič se od rána do večera držím volantu toho svého osmikolového třicetitunového a dvanáctirychlostního  prostředku obživy a tak na podobnou, za jiných okolností docela neškodnou a okolím  tolerovanou slabůstku není ani pomyšlení. To k sobě prostě nepatří, to uznáte. Bylo by to nejen nelegální, ale i velmi nebezpečné.

     Takže přes den to jde. Až na ty myšlenky, těm se nedá poručit. Vracejí se, potvory mučivé, k tomu tématu ať jedu krajinou či městem, nutkají, ponoukají, racionalizují proč bych mohl a měl, jaké klady mi to přinese nebo i jiným, no hrůza.

     Ale to není nic proti večerům. Osamělý dům, jakoby pohoda, pustím a přečtu si ty novinky k tématu a pak to přijde. Vnitřní hlasy, touha udělat to skoro fyzická, neodolatelná... Jdu si raději lehnout, abych sám sebe nezklamal, ale vrací se mi to mnohdy i ve snu. Požehnané ráno, říkám si kolikrát, když procházím vrátnicí.

     Ale vytrval jsem, vybojoval to, zatnul zuby, odolal tomu, zabejčil, nezklamal sám sebe,  vydržel jsem to! Jak jsem si téměř před týdnem předsevzal, na téma PROHIBICE jsem žádný blog nenapsal. A ani už nenapíšu, jsem pevně rozhodnut a těch uplynulých šest dní mne utvrdilo v tom, že to vydržet lze. Pevná vůle je pevná vůle a tu já mám. Jsem dobrej!

     A zítra ten týden pevné vůle můžu pěkně oslavit. Samozřejmě symbolicky, v sobotu jdu do práce...