Na čem záleží

     Nejsem žádný vášnivý fotbalový fanda, sleduji spíše jen mezinárodní zápolení, jenže tady není kopaná zdaleka jen sport, ale takový nepřehlédnutelný společenský fenomén, že se tomu člověk nevyhne. A tak i o tom anglickém národním fotbale něco málo vím.

autor : zimbio

     A stále se dozvídám něco nového. Třeba dneska. Naší firmu poctil jeden z manchesterských velkoklubů objednávkou kontejneru a na důležitý úkol jeho dopravy na místo vybrali mě. Byl jsem též poctěn, o výplatě budu i odměněn a tedy spokojen.

     Cíl: Manchester United, Carrington Training Facility, Peekway building, M314TH. Mám v satnavu už trochu vyčpělý software a proto mi tenhle navigační pomocník dovolil zadat jen přibližný poštovní kód, ale za ty roky tady už mám trochu představu kde co je, a tak i když tohle bude asi nějaká novější adresa, nevidím problém to najít.

     Z dálnice M60 odbočka na Carrington a za pár mil už mi neosobní hlas oznamuje, že tady to někde bude. A také že ano. V dáli je vidět komplex sportovišť, u silnice veliké parkoviště, závora, za ní moderní modrá budova. Modrá?! Snad by měla být spíše do červena, si říkám.

     No jasně. Nápis zní Manchester City Training Centre. Pro dámy v kanceláři je asi klub jako klub. Nic nového, s nepřesnou adresou v ruce klepu na špatné dveře několikrát do měsíce. Pomalu se přibližuji k závoře, minu televizní přenosový vůz a několik čekajících lovců autogramů, u výjezdu z parkoviště dám pokynutím ruky přednost nablýskanému jaguáru, abych si třeba trochu naklonil nějakého fotbalového poloboha a pak ze staženého okénka zdravím ochranku v nádherném klubovém oblečku. Má o mě starost.

"A víte, kam přesně to vezete?"

"Ani ne, ale je to tahle budova" , podávám mu dodací list.

Chvíli přejíždí očima po papíru a pak se zarazí: "Ale tady je napsáno UNITED!"

"No ano, ale na tom nezáleží, to asi v kanceláři..." , ale dopovědět jsem nestihl.

"Nezáleží?! Ale na tom ZÁLEŽÍ, můj polský příteli, ZÁ-LE-ŽÍ!!!" , zvýšil neuvěřitelně hlas.

"Nejsem Polák, jsem Čech" , už naučeným úšklebkem odpovídám.

Trochu se zarazil: "Aha, sorry, ale na tom nezáleží."  A bylo vidět, jak ho ta možnost rychlého vyrovnání skóre mé ignorance potěšila a pokračoval už zase s profesionálním úsměvem.

"Tihle" , cvrnkl prstem do papíru, aby nemusel to jméno už podruhé vyslovovat, "to mají o jeden a půl míle dál. Ale teprve se to tam staví" , dodal hrdě.

     Jak říkám - profesionál. 100% loajalita k zaměstnavateli, ochránil čest svého klubu a mně nakonec i pomohl najít správnou destinaci. Co chtít od takového strážce brány víc, ne?

     Ale já si stejně ty adresy budu muset lépe hlídat. Například kdyby mě poslali za podobným zákazníkem příště třeba do Liverpoolu. Tam by se ti hoši nejspíš jen s remízou nesmířili...