Majáky

Jsem zaujatý autor článku, přiznávám. Městský úřad Říčany mi poslal podobenku pořízenou bez mého vědomí ve třičtvrtě na 4 ráno a chtěl za ni celou tisícovku.

     Jsem na ní docela rozmazaně vidět, jak se bezohledně řítím na rovince směrem na Prahu rychlostí 64km/h ještě před cedulí "Konec obce", To teda i pražští "fotografové" jsou levnější... Ale. Porušil jsem zákon? Porušil. Uznal jsem to? Uznal. Zaplatil jsem? Zaplatil. (Co jiného taky, když to byla služební cesta a zaměstnavatel mi to oznámil až při výplatě...) Neboli: Ctím zákon a poruším-li jej, nesu čestně následky.

     Ale od té události jsem prostě zaujatý. Takže když jsem si přečetl zprávu o nových policejních vozech, co neoznačené a se skrytými majáky budou nadále brázdit silnice a odchytávat přestupníky, inkasovat pokuty a rozdávat trestné body, přestože evidentně samy nesplňují minimálně jedno ustanovení zákonných norem, vzkypělo se to ve mně.

     Já (občan) musím  a on (stát) ne? Proč ve většině zákonů tahá občan oproti státu (úředníkům, institucím) za kratší konec, ať už se jedná o lhůty, sankce a pod.. Proč třeba zákonodárci mohou beztrestně vyrobit paskvil, který nesmyslně platí až do nutné novelizace? Proč, honilo se mi hlavou, proč jim to dovolíme? Jsme pořád ještě stát my?

     Pomáhat a chránit, nechal napsat na policejní auta tehdejší ministr Langer. Nechal se sloganem inspirovat v zahraničí, kde s policejní ochranou a pomocí mají bohatší zkušenosti. Potud dobře. Ovšem jen kdyby nepovrchně převzal i filozofii policejní práce jako celku.

     Mám osobní dlouhodobou zkušenost ze dvou zemí, kde policejní heslo "to serve and to protect" používají. Kanada a hlavně Spojené Království. V obou zemích používají neoznačená policejní auta, policisty bez uniforem, určitě ano, i jiné metody na hraně omezování osobních svobod. A dokonce čím dál tím víc, bohužel. V boji proti terorismu, nejtěžší kriminalitě, zločinům bílých límečků. Ale určitě NE v dopravě, ne v komunitní policejní práci. Teď už prý to také kvůli terorismu neplatí, ale například když jsem v UK přebýval, namátková kontrola byl v silniční dopravě neznámý pojem, takovou pravomoc policie ze zákona neměla.

     Asi znají míru represe a prevence. Asi vědí, že řidič zmatený houkajícím autem, co je policejní asi jako chytrá horákyně, může způsobit tragédii. Asi mají tu zkušenost, že skrytě čekat až někdo poruší zákon a pak mu to vytmavit je možná lákavé, ale veřejně deklarovat "jsem tu a se mnou přichází zákon" má dlouhodobě řádově vyšší účinnost.

     A hlavně. Vědí tam, že zákony musí v první řadě dodržovat ten, kdo má na jejich dodržování dbát. Bez výjimek, bez jakékoli pochybnosti. Předepisuje-li vyhláška/zákon, že modré světlo má být na vozidle umístěno na nejvyšším konstrukčně možném bodě, pak přes to nejede vlak. Nemůže to být ani světlo zelené ani světlo třeba níže než je střecha vozidla...

     P.S.: Ať tak či onak, stejně jsou to vyhozené miliony, pane policejní prezidente Tuhý. Nebude to totiž trvat dlouho a auto si bude samo kontinuálně sledovat kdy a kde jeho řidič dodržuje (nejen) rychlost, pak to jednou za měsíc odešle někam Velkému bratrovi a ten nám pokuty strhne z příjmu. Kdo nám potom pomůže a ochrání nás, to bych docela rád věděl...