Kalendář

Máme jich doma spoustu. Roztomilé od dětí s vnoučaty, s mašinkami od našich zaměstnavatelů, exkluzivní od VTG z jihu i s podpisem a potom taky jeden od Cimrmanů.

My teda zapisujeme vše všude, ale Tomík má teď nejraději právě Cimrmany, co visí v kuchyni, protože tam najde vše, veškerou budoucnost. A to je pro něj strašně důležité. Kdy pojede za Anetkou na barák k babičce, kdy se odtud vrátí, kdy půjde maminka na operaci, kdy pojede na víkend s paní asistentkou a ostatními ze třídy na hory, kdy budou prázdniny, dokonce kdy já mám jak turnusy, to vše nabere a nepustí a podle toho se řídí jeho svět.

Tomu nemůžeme rozumět....

Dnes odpoledne se vše zhroutilo. Napřed jsme nevěděli proč nám říká: „Kalendář rozbitej, nefunguje, musíme opravit...“ , a to nejen říkal, ale potom i křičel a my fakt nechápali.

Ukázal nám to nakonec sám, obrátil březen a byl tam duben.... 2014!!!

Tisková chyba, no. Blbost, řeknete. Podle Tomíkových instrukcí jsem fixem rok přepsal na aktuální 2025 a bylo. Bylo všechno v pohodě.

Uklidnil se: „Zítra neděle, do školy ne, Honza doma, mámu bolí záda, v pátek operace, za Anetkou patnáctýho...“

Jo, svět je zase v pořádku.