Láska ide cez žalúdok.

no jasne!

diky za navstevu, Janka

To je tak někdo rozmazlený... Já jsem jako první jídlo, snídani, dostala chleba se sádlem posypaný vegetou

Moje bývalá kolegyně mi vyprávěla, že se na první Štědrý den tak hádali, že se málem rozvedli. Ona chtěla na vršek stromku klasickou špičku, on hvězdičku. Nakonec vyhrála, ale byla už připravená sbalit si věci. V našem zralém věku už nám podobné hlouposti za hádku nestojí, ale v osmnácti to je zásadní problém. Zvládli to, jsou spolu skoro 50 let.

jasne, ze uz v nasem veku nestoji (za hadku), ale co by jeden nezdramatizoval pro blog, ze

diky

U nás doma je to obráceně. Já houby miluju, moje žena houby milovala. resp. miluje je stále, jen je nemůže. Před několika lety po nich dostala tak šílenej žlučníkovej záchvat, že jsem skoro volal sanitku. Nakonec to naštěstí febichol zvládnul... zkusila pak houby ještě jednou, výsledek obdobný - prostě houby nesmí. Jenom občas teď vaříme ve dvou hrncích (jeden guláš s houbama, druhej bez...) - prostě proto, že je mi jí líto a nechci, aby se při pohledu na mne, jemuž se dělaj boule za ušima, trápila. Do lesa na houby vyrážíme teď už jen jednou, dvakrát do roka, přičemž se nemohu zbavit dojmu, že je těch hub čím dál míň (nebo já blbě vidím čím dál víc).

V každém případě jsem před lety dělal pro náš mykologický kroužek časopis (najdete ho na https://uloz.to/file/sVWnvJcZpEfA/houbarsky-kosik-2020-pdf#!ZGRmMwR2ZmD0MTL0AzD2AQLlAmMyAHSzEKNjoKcRpUM4LJVjZD==). Třeba se vám bude líbit.

diky za navstevu i tip