Jsi jako moje žena. V Ostravě je jeden borec, který vybírá knihbudky a poté knihy prodává.

Nedávno mi přinesla knihu od tohodle ahasvéra. Dala mu za ni stovku. A ta kniha byla kdysi moje, koupil jsem ji a usoudil, že už ji nebudu potřebovat. Poznal jsem ji podle mnou psaných poznámek.

Tož tak.

no, Tomasi, to je tedy pribeh....ale hodnoceni, ze jsem JAKO TVOJE ZENA je pro mne kazdopadne hodnocenim, se kterym ted tak hned neusnu, tak dik a pozdravuj ji

Dát někomu almužnu je naše rozhodnutí. Na co ji použije ten komu ji dáme už není naše věc, přeci nic neinvestujeme, abychom měli určovat na co ty peníze použije, je to dar a tím i jeho rozhodnutí jestli si za to koupí jídlo nebo pití, nebo kafe.

Jestliže takovému člověku někdo šermuje mravním pozadavkem tím, že mu dá almužnu jen na jídlo tak to už je ponižování a nadřazenost.

ano, s tim souhlasim, taky jsem se zastydel... diky za navstevu a prispevek

dik dik

Tak tohle beru, srdce je srdce a nevymlouvej se na sebe. 😺

uz nebudu :-) .....asi teda..... :-D

Dobré skutky děláš ve dne i v noci.

ano, delam co muzu a taky co mi kdo dovoli....

Nedaleko od nás žije skupinka důchodkyň, které pletou ponožky. Něco pro hospic, něco pro bezdomovce. Občas se někdo zapojí tím, že jim dá zbytky vlny, v diakonii jim vlnu dávají stranou. Když si tady tak sedím v teple u kafe a čtu Tě, říkám si, že bych se zase mohla přidat.

od rikam si k tomu pridat se je jen maliiiinkaty kousek.... mmch poptam se mamy a jejich kamaradek jestli nejake zbytky nemaji....a treba se poptaji i okolo tech, co uz bohuzel plest nemohou

Ď

Hezký víkend skaute.

Vašek

i Tobe Vaclave a dik zes prisel