Ajznbón (XXII - Poklopec)

Trapasy jsou vedle humoru kořením života. Ovšem humor zpravidla vychutnáme ihned, někteří s mírným zpožděním, ale trapasům se obvykle upřímně zasmějeme s daleko větším odstupem.

Dvoudenka. Začátek ve středu 18:43, konec ve čtvrtek 21:50. Už to je celkem humorný nápor nejen na bránici, trpí celé tělo. Notabene když se jedná o poslední směnu v pětidenním turnusu.

A do toho vám ráno druhý den prasknou kalhoty, konkrétně zip u poklopce. Je léto, poklopec není čím zakrýt jako v zimě bundou a před vámi ještě zhruba dva obraty do Benešova a jeden do Brodu.

Odmávat vlaky ze stanice musíte, to je jasné, kontrolu jízdenek by možná šlo trochu ošulit, ale to by nesměly být některé spoje tak narvané, že se není před cestujícími chtivými vám ukázat, že fakt dneska zaplatili, kam schovat.

Tedy do davu musíte, na rozšklebený rozkrok s barevnýmni trenkami nehledíc nebo nehledě, to už je fakt potom jedno.

Podstoupil jsem tu hanbu a je třeba říci, že nikdo mi neustrojenost nevyčetl, ač zejména mnohým sedícím cestujícím ta moje nedokonalost zapnutí nemohla ve výši jejich očí uniknout. Jen ženské se kolikrát podivně usmívaly, potvory škodolibé.

Ale aby toho nebylo dost, o pauze jsem s jazykem na vestě doběhl na šatnu a navlékl si kalhoty nové, náhradní. Natolik je naše výstrojní služba štědrá, že jich mám víc. Ale!

Jakkoli dlouhé roky objednávám stejnou velikost všeho, tyhle tedy neseděly. O celých deset centimetrů! A já v posledních letech určitě nerostu, spíše naopak. Chybička se u nich vloudila u naprosto nevhodné položky v nevhodnou chvíli.

Takže poslední dva obraty jsem sice nebyl za úchyla, co jakoby nerad předvádí trenky, zato byl za prezidenta Havla v nejhvězdnější hodině. Utěšuji se jen tím, že je lépe osazenstvu vlaku předvádět křečové žíly než spodní prádlo na konci dvoudenky.

Já se tomu trapasu jistě někdy v budoucnu zasměji, Vám to dopřávám už teď, přiznání je polehčující okolnost, hlavně mne ale pudí snaha předejít stížnostem Vás, kteří to viděli na vlastní oči (zejména viděly). :-)