Jsem ráda, že jako novorozenec jsem byla zbavená nutnosti zaujímat a hlásat svůj postoj. V tom životě lidském bylo a je takových šíleností, že se jeden diví

Mně v srpnu 1968 bylo už 13 a Rusové tudy jezdili - páč Němce, kteří to měli blíž, sem - do Sudet - Varšavská smlouva pro sichra nepustila , taky bychom to nemuseli pochopit...

V životě bych ty vojáky, s nimiž jsem tu mluvila, nenazvala Rusáky. Ti hoši netušili, která bije, zhusta ani, kde jsou a proč. ..skoro byli tak mladí, jako já...A ano - mluvím jen o Litvínově.

A Jani - studovaly jsme spolu na FŽ UK v Praze od roku  1974...takže: na co přesně nadáváš?

Tak jste musela nastupovat jako nomenklaturní kádr. Ten dotaz byl pouze ve stranických dotaznících, tedy vyplňoval se tehdy, když se dělala aspirantura.

My starsi vxplnovali jine dotazniky jako byl/byla jste clenem vlajky nebo jak jste se zachoval/zachoval v kvetnu 1945.

Marjápano! A za první republiky to bylo: Jak jste se zachoval/a v r. 1918? No, babička se nejspíš radovala, že se děda následně vrátil z Velké války, kde pochopitelně, ač nerad, bojoval za R-U, např. na italské Piavě. Čéská vojáček, tobrá vojáček!