Jani, jsi báječná - začla jsem se smát ještě pár setin vteřiny předtím, než jsem si přečetla, že se budu smát... (A ano - i když karet, tak ne Sparet.)

Minule v tomhle obchodě řval nějaký zákazník na pokladní. Říkala jsem jí, ať si z toho nic nedělá a ona řekla, že jsou zvyklé... nevím, jestli to byla Eliška nebo Klára.

Lidl je původně skutečné příjmení kámoše starého Schwarze, otce dnešního majitele Schwarz-Lidl Gruppe. Byl to jeho učitel a společník, dnešní Schwarz ho lidově řečeno vyplatil. 

Ta stejnost prodejen je až zábavná. V prodejně na Mallorce - Cala Ratjada je to stejné jako u nás na sídlišti, jen místo polévek Vitana mají v regálu gaspaczo. 

Když jsme začali jezdit do Německa tak jsme se všichni hrnuli do Aldi a v Hofu Lidl zel prázdnotou. Říkal jsem si, to musí zkrachovat. Jak je člověk blbej ...

Naše sousedka měla na počátku expanze Lidlu u nás heslo - Co není k jídlu, najdeš v "Lídlu"

omlouvám se za to - gazpacho.

Jen malá oprava. Nechodíte k Lidlovi, ale ke Schwarzovi. A k němu chodíte i když jdete do Kauflandu. Ale to je holt to neznalé mládí. Já chodím k Albrechtovi, kolegyně k Aldimu a přesto se diví, že se sejdem u stejnýho regálu.

Jejda! Nezralé mladí, tak to mne v mé šedesátce fakt potěší. To ovšem nic nemění na tom, že v tom mám fakt guláš. Čili ten článek, kde nás poučovali o "Lidlovi", byl asi úlet. Pane Hlásný, nejjistější by bylo jít Chez Maxim. Co?!