Anežko, máte recht. Mladí ( + vnoučci 3,5 roku a 8 měsíců) odešli v sobotu v šest večer, musela jsem si na 1/4 hoďky lehnout, než jsem si vyčistila hlavu, nabrala sílu to uklidit a umýt nádobí. Mám je ráda dvakrát, když přijdou a když odejdou.

Já uklízím PO odjezdu mladých.

Nenávidím úklid a NEUMÍM ŠÍT! Vrchol mého umu v tomto oboru je přišití něčeho ke knoflíku, a to mě vyčerpá na mnoho týdnů, ba měsíců, let...

No, já Vám, Ivano, řeknu, že dneska i ten knoflík na bundu je pro mne problém, ono to tak nějak nepospíchá, dole je zip; ovšem, pokud mne to chytne, ušiju, jak říkala první tchýně, i Panenku Máriu, protože to vezmu z gruntu. On Vám ostatně řekne každý krejčí, že radši ušije nové kalhoty než vsadí zip. Můj případ, i když se ke krejčím nerovnám. Jinak - v sobotu jsem vyluxovala a dcera při návštěvě pravila, že ten koberec je fakt pěkný (hihi).

Starsi generace se vzdycky vzpiraji novym vymozenostem, ktere uklid usnadnuji... Me nastesti babicka vybavila mechanickou metlou (kterou mi dala pod stromecek a pak se smala, kdyz jsem ten velky a tezky darek se zklamanim v tvari otevrela)

Vzpomínám si na ty "mechanické metly". Já jsem si pořídila, nechci dělat reklamu, jakýsi zametač, nahodí se jednotka do zásuvky, pak do  zametače, funguje to skvěle, otočné na skoro 360 stupňů, ale pozor! existuje více variant, vybírejte! Ale fakt je to fajn, mne totiž nebaví furt tahat vysavač.

Vy musíte být nějaký můj klon. Sice jsem se naučila šít později, na kluky jsem ušila vše od košil, pyžam až po oteplovačky a bundy.

Nenáviděla jsem ten úklid. V kuchyni byla prkna, která jsem musela rejžákem vydrhnout, kobercové běhouny prakrem vymlátit (i když vysavač jsme měli). Odtáhnout tzv. mycí stůl, umýt kachličky a vše kolem sporáku-uhláku. Pak drhnutí síně atd,atd. A taky uvařit sobotní oběd, něco jednoduchého, co jsem od sedmé třídy uměla, třeba buřtguláš. Jedině rozhlasová "Houpačka" mne držela při životě, taky četba na pokračování a nebo i Offenbachovy (i jiné) operety.

Od těch dob nemám ráda úklid. Radši si patchworkuji. Když mají přijet mladí, tak tzv. "kydám" ten borčus, aby mne snachy nepomluvily (ale stejně nemám šanci). Jinde to možná mají naopak, tchýně vizitýrují a hledají smítka.

Jé, to jste mne potěšila! A patchwork obdivuji, jen jsem se do něj nikdy nepustila,  d o p ř e d u    se obávám, že nebudu přesná /což je nejdůležitější, to však víte/, ale moc se mi líbí. Pyžama jsem šila taky, v bazaru měli flanel - šedo-tmavomodrý proužek, holky vypadaly jak z Alcatrazu. Snachy nechť se starají o své, třeba jim to taky zvizitýrujte (ale opatrně....hihi).