Listopad 89? Vážně máme to, co jsme tenkrát chtěli?

Vzpomínka na listopad 89 pro mě docela bledne vedle všech výjevů ze současnosti. Tak ve sváteční den jen krátce:

- Víc zmlácené lidi jsme viděli z francouzských demonstrací žlutých vest, nebo katalánských demonstrací za nezávislost, než z našeho listopadu 89. A že se stříká do lidí vodními děly, to je už delší dobu standart po celé EU, včetně České republiky.

- Stále zesilující cenzura. Perzekuce lidí za názor. Vyhazovy z práce, šikana, to je tady zase.

- Lže se nám o všem možném. Propaganda se valí z médií, tlačí ji dětem už od školek, a lidé už jim nevěří. Stejně jako před listopadem 89.

- Tváře revoluce roku 89 dnes slouží režimu a volají po ještě větší cenzuře a represích proti opozici. Říkají nám ruští agenti, šiřitelé nenávisti, dezinformátoři.

- Ale my jsme jen obyčejní lidé, kteří by chtěli žít podle ideálů, za které se právě v listopadu 89 demonstrovalo.

- Nechceme neomarxismus. Nechceme povinné zchudnutí ve jménu zeleného fanatismu. Nechceme přijít o naši národní suverenitu, o naši kulturu a naši civilizaci.

Bude to ještě možné?