Práce pro každého

Poslala jsem 39 inzerátů, dostala dvě odpovědi. Zamítavé. Přesto nepropadám beznaději. Někde je chyba. Pokusím se to rozpitvat.

Jsem důchodce, tedy genderově důchodkyně. Na začátku této kariery. Zdravá, zdatná, všeho schopná. VŠ. Mám dostatek času a prostoru. Umím leccos.

Hledám práci, abych si přilepšila k důchodu. Nehledám kariéru. Tu mám za sebou. Chci pracovat např. jako pokladní, v obchodě, pomáhat s administrativou, v průmyslu na výrobní lince. Dělat něco jiného, než co jsem dělala. Proto vyhledávám inzeráty podobného typu - kvalifikace vyučení, středoškolské, výjimečně i vysokoškolské, bez dalšího upřesnění. Hlavní problém vidím právě ve vzdělání. Moc vysoké. Pak samozřejmě věk a asi i to, že jsem žena.

Že jsem stará?  Neperspektivní?  Asi ano, ale mohu nabídnout zkušenosti, poctivost. Práce bych si vážila Že jsem pomalá, zaostávám v nových technologiích? Ano, pokud se počítá to, že v práci nebudu stále viset na mobilu a lajkovat příspěvky..

Obeslala jsem téměř čtyři desítky nabídek práce. Dostala dvě zamítavé odpovědi. Jedna mě zaujala. Od řetězce Lidl.  Nezapadám prý do jejich portfolia. I když mě to zklamalo, vážím si toho, že vůbec odpověděli. Jako jediný obchodní řetězec.

Nechápu, proč v dnešní elektronické době je odpověď takový problém. Při předepsaném textu (několik variant) to zabere maximálně dvě minuty. Vytratila se slušnost?  Vždyť zájemce o práci dává všanc svá osobní data, mnohdy fotografii. Chce pracovat a doufá. A čeká. A čeká.