Za roku Černých koček

Dnes báseň inspirovaná písní, která na mě vyskočila. Obrázek jsem fotila v zákoutích jednoho města vláčeného špínou, kde se dá najít křehká krása.

Za roku Černých koček

Roku Černých koček
s obsesí krok po kroku
na schovávanou
hloupé hry, nebaví mě
nebaví,
kde že nás zavanou
kde nás vanou
mou hlavou zákoutí
oddána chladu
samotných nocí.
Tvá dlaň, nesoudí, nesoudí
kousek po kousku
sladké, hořké, jemné
s příchutí temnosti
vše před tebou minulé sutí
z ní stvořím hvězdný prach,
kterým sypu ujetou báseň pro tebe,
složím i písně bez zbytečných hvězd,
Chceš?
Pro nás v roku Černých koček
tvá tetování na těle
slibují rok rozkošných pastí.