Rys a žena a muž

Pěkný den. Dnes dvě básně z dřívější tvorby. Jedna přináší klid z horské oblasti, další možné pobavení. Kéž plynou skrze!

Horský klid

Očima ostrovida

den se s nocí vítá.

Na hřbetu ostrovida

svezeš se do snu,

tichý je společník,

celou noc střeží,

celou noc hlídá.

Ušima ostrovida

svět bouřek i svět ticha.

Mapa ze stop ostrovida,

když z horských vrcholků

padá všechna tíha.

Čenichem ostrovida

vůně pryskyřice s borůvčím se míchá

instinktem tě provází místy,

kde čas tak rychle nebije,

kde se klidně dýchá.

Trocha pobavení

Žena jak růže,

plna písně,

je fakt kost,

co nemá šprýmu nikdy dost.

Pán, velký jako muž,

šel ji na hrad dobýt srdce a vzal si kuš,

Kuš!

Sic není vzděláním předseda ni soudce,

vyzná se však ve strojích,

to přec není pro žádné tupce!

Kdysi šel do světa na zkušenou,

viděl velké město i moře

a kdo by tomu věřil, uvaří si sám i kuře!

Nedávno postavil si stavení,

zahání tak z insomnie, hlavěnky bolení.

Janiseh (Jana Hotárková)