Já a hypochondr?

Znáte, když vás něco bolí a nevíte, co to je? Bojíte se a sevře se vám celá mysl nad tím, co se s vámi asi děje? Tak vítejte v mé ordinaci. Diagnostikuji na základě kvalifikovaných znalostí a rozdávám jen registrovaná léčiva.

Již bezmála několik měsíců si plně uvědomuji skutečnost, že jsem se stala hypochondrem. Tušení, jež mě doprovázelo měsíce předtím, mi nedávno potvrdili i mí přátelé. Nicméně tomu stejně nevěřím, já a hypochondr? Nevím, jestli tvrzení „plně uvědomuji“ není trochu švindl ode mě na mě, jelikož já se ve svém nejniternějším nitru necítím býti hypochondrem.

Takže zaprvé, já rozhodně nezveličuji a nevymýšlím si pochody v mém těle, které vzpouzejí bolest, či nějakou fyzickou nesrovnalost. Nedovolila bych si stěžovat si, kdyby mi opravdu něco nebylo. Zkrátka mě často něco pobolívá a já to doopravdy cítím a nic si nevymýšlím. Já totiž umím moc dobře, na rozdíl od ostatních, rozpoznávat, co se v mém těle děje. Dokážu reagovat na jakýkoliv podnět a následně za pomocí googlu a pár internetových diskusí zjistit a diagnostikovat můj aktuální stav. Můžu pravidelně kontrolovat příznaky a poznat včas, zda se semnou něco děje. Musím přiznat, že se poměrně dost vyznám a skoro vždy vám dokážu říct, čím trpíte. Pokud vás něco trápí a nevíte si s tím rady, rozhodně se na mě obraťte a pokusíme se společnými silami dobrat slušného a hlavně úspěšného východiska.

A za druhé, skutečnost, že u sebe nosím stále nějaký ten lék a spoustu dalších „blbostí“ není k posměchu, nýbrž jde o službu lidu, kdy neváhám některé ze svých zásob vydat pro blaho lidí v mém okolí. A jak jsou potom rádi, že na dně mé peněženky leží kulatý, růžový zázrak, jenž po polknutí způsobí, podle vzoru hippie, klid a mír v našem těle. Aby bylo jasno, já rozhodně nepodporuju chemické pilulky, ale když je člověku špatně a bylinky, vonné svíčky ani body jehlami nepomáhají, tak proč nešáhnout po sympatické pilulce moderních alchymistů. Zkrátka mám ráda jistotu a to mi ty kulaté a oválné věcičky zajišťují, přece jenom, když už se v oněch potížích sužující lidská těla tak dobře vyznám, musím vědět jak s nimi bojovat. Nacpu do chřtánu prášek, ten tělo omámí a mně je fajn jako nikdy předtím.

Tak do sta let a zase někdy příště!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jana Hostičková | pondělí 11.5.2015 18:00 | karma článku: 6,21 | přečteno: 279x