Báseň je šepot duše.

Co je báseň? Ozdoba všedního dne. Objeví se tiše a jako motýl lehce usedne na naše rameno. Odhaluje nám krajiny v nás i kolem nás svým osobitým a poetickým jazykem.

V pátek odpoledne mě z ničeho nic napadla báseň. Překvapilo mě to, ba přímo zaskočilo. Nic takového jsem si ten den neplánovala a ani jsem neměla žádný zážitek, který by mě k tomu inspiroval.

Vzala jsem tužku a papír a vše si zapsala. Byl to krásný pocit, že jsem vytvořila něco, o čem jsem vůbec nevěděla, že to v sobě mám.

Ráda bych se s vámi o můj výtvor podělila. Možná, že to do blogu nepatří, ale já si myslím, že pokud mám něco na srdci a zároveň se to rýmuje, tak to není na závadu.

Takže krásné jaro a hodně inspirace a poezie přeji všem.

Co jsem?

Jsem vločka, co se k zemi snáší,

jsem chladná lesní bystřina.

Jsem jitro, které hvězdy zháší.

Jsem vesmír a jsem pustina.

Jsem všechno a nic dohromady,

jsem skála, která nehne se.

Jsem šaman, který má dvě brady.

Jsem vlk, co běhá po lese.

Jsem stín, co sebe marně chytá,

jsem žebrák skrytý v žaláři.

Jsem dům, co poutníka vždy vítá.

Jsem odlesk slzy na tváři.

(Jaro 2017)