Stalo se před patnácti lety

Když se v srpnu roku 2002 hnala velká voda na Prahu a pohled z vyšehradské skály připomínal scénu z hororu, limnigraf, neboli měřič hladiny vody ve Vltavě, pod touto hladinou neúprosně mizel, nikdo nemohl tušit, jak to dopadne.

Povodně nakonec u nás na Praze 2 nezpůsobily tak velké škody, jako třeba v Chuchli nebo Karlíně. Nebezpečí tu ale hrozilo velké – chyběly jen 2 cm, aby celá Výtoň skončila pod vodou.

Do boje s vodním živlem se tehdy zapojili všichni, kdo mohli. V pohotovosti bylo celé vedení městské části, na radnici jsme i přespávali. Hlídkovali jsme kolem Botiče, preventivně evakuovali Podskalí. A kolem náplavky na Rašínově nábřeží vyrostla hráz z pytlů s pískem. I díky tomu se do obytných domů nedostala voda a zasažena byla „jen“ Podskalská celnice, protože leží pod úrovní Vltavy. Prognózy o vylití Vltavy v oblasti zmapované stoleté vody, která sahá hluboko do ústí Botiče, se naštěstí nenaplnily. K velkému překvapení odborníků voda „vzala faleš“ a vylila se na protějším smíchovském břehu.

Byla to naše první velká zkušenost s tak velkou přírodní pohromou a myslím, že jsme situaci zvládli výborně. I přesto, že většina zaměstnanců byla na dovolených a mnohé členy povodňového štábu jsme museli nahradit lidmi, kteří na krizovou situaci nebyli připraveni. Tehdy se vyplatila i trocha zdravé improvizace. A všichni odvedli pořádný kus práce. Velký dík patří i všem složkách integrovaného záchranného systému, které velmi profesionálně pomáhaly a hlavně zachraňovaly. Zkušenost z velké vody v roce 2002 se nám všem pak zúročila při menších povodních, kdy už jsme měli případná rizika dopředu „vychytaná“…

Na co ale vzpomínám opravdu ráda, je obrovská vlna solidarity, která zaplavila celou Prahu. Hned při první výzvě magistrátu se nám na radnici hlásili dobrovolníci, a to i mimopražští. Pomáhali, kde bylo třeba, například s těmi pytli písku na Výtoni. A také nám na radnici nosili materiální pomoc, což ocenili hlavně lidé evakuovaní 12. srpna z Podskalí do školy Na Smetance.

Hned po povodních jsme na radnici uspořádali veřejnou sbírku pro Velkou Chuchli, vybralo se kolem 40 tisíc korun! Krom toho jsme se v našem zastupitelstvu rozhodli vyčlenit z fondu rezerv 20 milionů korun pro nejvíce postižené části Prahy 16, jako byla právě Velká Chuchle, ale také Radotín, Zbraslav a Lipence.

Půlkulaté, patnáctileté výročí velké povodně, která i pro mě, coby komunální političku a tehdy místostarostku naší krásné městské části, byla "zkouškou ohněm", ve mně vyvolává velmi silné vzpomínky. Uvědomuji si, že jsme tehdy na jedné straně měli štěstí, ale na druhé straně zde byla celá řada lidí, kteří měli i odvahu, odhodlání a dobré srdce. A tyto faktory byly tím nejdůležitějším, co zabralo. Byť jsme v této situaci nabyli všichni velké zkušenosti, byla bych velmi ráda, kdybychom je už nikdy nemuseli znovu využít. Chtěla bych ještě jednou poděkovat všem, kteří tehdy odvážně přidali ruku k dílu...