zajimavy blog, moc se mi libi. Kdysi, kdyz jsem prisla do Kanady, jsem vzala jako prvni dovolenou praci na farme, fantasticke, nekde v Chilcotin, kde lisky a medvedi davaji dobrou noc. Za tri tydny jsem oloupala (doslova) jeden porazeny strom na stavbu maleho hotelu, zadelala testo na chleba pro 18 lidi, uklidila "hochum" v Ackovem dome - A frame house, dala jim boty a cigarety hezky do radky a sice mi podekovali, ale udajne nevedeli, ktere boty a tak nejak, komu patri. Stahla kuzi, za pomoci pani Gerry, ktera v te dobe byla nejznamejsi "hunting guide", ale podle meho ziti ve Svycarsku jsme myslela, ze je vsude strasny binec.....nikdy jsem se nedozvedela, jestli vse nasli.

Tam severněji je to asi poněkud větší, nic pro českého lenocha, který po dvou km narazí na stánek a někde zabloudit prostě není možné. Jet mnohakilometrovou rovinkou skrze téměř monokulturu skoro se stejným výhledem by mě asi moc nebavilo, ale do nějaké nedotčené horské divočiny bych se alespoň jednou rád podíval. Vy bydlíte ve Vancouveru nebo někde poblíž? Tam kolem jezer to musí být opravdu nádhera. Také se mi líbí kanadské umění, konkrétně "kanadská škola" jako malířský směr, který na rozdíl od ostatního moderního malířství si jako hlavní téma ponechal přírodu. Kanaďané jsou asi více spjati s přírodou (než třeba Amíci) a proto asi také přirozenější nebo je to jen představa naivního Evropana?

Krásný blog. Knihu mám připravenou od Vánoc (dočítala jsem jiné)...těším se na ni. Já jsem vždycky v úžasu nad hospodařením v lesích. Jsem tam denně, prostě pozorovatel a fakt často trpím. Hromady větví, které nikdo neodveze, vykácejí celé pruhy, pak se tam valí voda (takové turecké hospodářství, jak říkávala moje stařenka) často narazím na bandy, co podřezávají stromy (kradou) kde uznají za vhodné a ještě si k tomu přivedou celou rodinu a dají svačinku... Stejné je to s myslivci, kteří střílejí srny v krutých mrazech (a ať mi nikdo neříká, že se to nedělá, že se pletu, já ty srnčí nohy viděla, po jejich nedělním honu). Ale navzdory tomu všemu jsem tam šťastná.. Ale představovala bych si, že s lesem a krajinou by se zacházelo trochu jinak, s rozumem i citem. Vám

Díky. Slovo myslivec mám vyškrtnuté ze slovníku. Říkám jim "flintičky". Tyhle pány zajímají akorát tak parůžky, které by si mohli připevnit nad futra. Apropos: Zrovna vychází od stejného autora kniha "Citový život zvířat".

Supr . Knihu jsem nečetl, jistě bude zajímavá. Když jste se zmínil o " válcujícím buku ", uvedu zde pro laiky ne zcela známou souvislost. V našem středoevropském prostoru buk původně skutečně ovládl pozice v nadmořské výšce cca 400-800 m n. m. ( v chladnějších údolích i níže ). Tento prostor je však zároveň růstovým optimem smrku. V souboji o tyto pozice buk zvítězil díky tomu, že těžko rozložitelné listí a silná stínivost bránily obnově smrku. Smrk tedy zaujal vyšší polohy, protože jako jehličnan snese kratší vegetační dobu. Co tím chci říci : pokud lesní hospodářství v určité míře ( dejme tomu v řádu několika desítek %, dle okolností) opět zavádí smrk do středních poloh, nejedná se zde o vyslovené jednání proti přírodnímu potenciálu krajiny.

Díky za info. Jinak čistě osobně mám rád oba stromy stejně.Neumím si představit, že bych se měl rozhodnout jen pro jeden z nich.